Tinnitus: dítě stresu?

recenze

Věděla jsem, že tinnitus, znění a zvonění v uších je problémem, se kterým si lékaři nevědí příliš rady. A že život je pěkné trápení, ale že často nelze ani určit organickou příčinu, to jsem netušila...
Ušní šelesty se tak stávají zdrojem silného stresu, trápení a beznaděje, protože mnohdy se dozvíte i to, že „když nevíme, od čeho to je, patrně to nevyléčíme.“

Hlučí mi v uších pouze při blokádě šíjových svalů, horečce a občas jako součást migrény.
Tu zapnutou ledničku v hlavě bych nepřála nikomu, ale nedovedu si představit, že toto a ještě silnější někdo prožívá denně... Den co den, noc co noc.
A ze zoufalství si k usnutí pouští vysavač, aby přehlušil hluk v jeho hlavě.

Pátrala jsem...
O ušním šelestu jsem přečetla několik diskuzí, kde v podstatě vše vyznívalo beznadějně a jediný lék byl snad trochu antidepresiva. Ostatně, ve vší hrůze, právě toto malinko ukazuje i na příčiny, ke kterým navádí autor knihy Tinnitus Řešení existuje!
Četla jsem i jednu diskuzi s dotazem, co vám tento šelest spustilo? Dominoval stres, často silný stres, námaha uší jednorázová (koncert), tak i trvalá (křik malých dětí, hlučné pracovní prostředí), menším dílem pak problémy s krční páteří. Pro úplnost, tinnitus může mít i organické příčiny závažné i méně závažné, kam patří třeba nahromaděný ušní maz. V knize ale mluvíme o případech, u kterých se příčina nenachází.


Autor tvrdí, že řešení existuje!
A nabízí nám ho. A podtitul už napovídá, o co tu půjde:
Překvapilo mne velice, že ušní šelest podle něj lze řešit, minimálně zmírnit. A že jeho příčiny jsou jen málokdy skutečně organické.

Zmiňuje v knize výzkumy ukazující, že se uchu nemění průtok krve ani se nezhoršuje sluch, tedy pokud není šelest zároveň spojen s nedoslýchavostí. Potud jsem se divila, ale ono na tom opravdu může něco být, přičemž se velmi bránila tomu vysvětlení, že často na to příliš zaměřujeme pozornost, tak ušní zvuky slyšíme víc. Jenže pak vychází najevo, že opravdu mozek sám je ten, kdo umí regulovat to, jak slyšíme. Umí vyrovnávat hlasitost dle potřeby.

Snadným důkazem pak je třeba to, že si umíme zvyknout na rušivé zvuky, že je nevnímáme.
Že naopak nastražíme uši při nebezpečí, nebo když si chceme užít nějaké ASMR, mimochodem i to může být součástí léčby.
A i když opravdu rachot v uších zní jako náklaďák, měření neprokázala vyšší hlasitost než tu rovnou tikání náramkových hodinek.
Jak vidíte, pro mne byla kniha plná překvapujících informací. A pokud tinnitem trpíte, patrně už za sebou máte mnoho způsobů léčení, mnoho zkušeností se zhoršováním i zlepšováním a mnoho teorií. Pravdou je, že žádný tinnitus není stejný, nemůže tedy být stejná ani léčba.

A problém je velmi začarovaným kruhem. Zvonění stresuje, stres zvonění prohlubuje.
Cvičení, která autor v knize uvádí, jsou většinou založena na vědomějším vnímání zvuků. Jednoduše řečeno na proměnu vnímání zvuků, které v uchu slyšíte. Mě se třeba líbil úkol vyhledávání libých zvuků ve svém okolí během dne. Ptáci, šuštění oděvu, hudba… nebo úkol, kdy zkoušíme slyšet svůj tinnitus jako šumění moře.
Když všechno v hlavě křičí!

Co mne však zaujalo nejvíce byla přecitlivělost na hluk, která sama o sobě spouští nelibé zvuky v uších. A to mohu potvrdit. Když máte nějaký zvuk spojený s emoční zátěží, vztekem, stresem, spěchem (křik dětí, hlas svého šéfa, zvuk auta, znělku v televizi) může se stát, že hrají roli dvě věci, vyšší stres a zároveň ten zvuk ani nemusí být nahlas, ale ve vaší hlavě křičí.
A podobně tedy může křičet tinnitus.

Napětí a stres – jednoznačný vítězný původce tinnitu. To dává naději, že začneme-li pracovat na vnímání sluchu i na odstranění stresu, může se situace zlepšit.
Renata Petříčková, poupravená verze z blogu umodrekocky.cz

Komentáře (0)