Temná harmonie by Nikola

recenze

"Od první jiskry k poslednímu zrnku popela...až do skonání temnoty."

Oslavy Slunovratu nedopadli úplně dle představ. Pomohli však objasnit záhadu mizejících vojáků. Callypso už není smrtelnou a Zloděj duší jí nyní doslova dýchá na krk...touží si ji totiž přivlastnit a jeho moc téměř nezná hranic.

Desmondovi a jeho družce nezbývá nic jiného, než dát v sázku vše, pro co tak tvrdě bojovali. Riziko jim nehrozí jen ze strany Zloděje duší ale také Galleghara, který neustále krouží kolem naší dvojce a snaží se získat zpět svůj trůn. Zvládne Handlíř se svou sirénou oba porazit? A kam až budou ochotni zajít, aby uchránili království a jeden druhého před osudem, který jim byl předurčen?

Závěrečná část příběhu o Handlíři a já jsem ráda, že můžu s klidem říct, že po lehce "pokulhávajícím" druhém dílu se mi Temná harmonie líbila. Desmond je "majetnickej vílí parchant" a Callypso zase "prostořeká" siréna, co občas zbytečně moc mluví a málo koná, ale když se to vezme kolem a kolem, tak je to vlastně docela příjemné čtení a možná se mi po nich časem bude i trochu stýskat. A v tom je vlastně kouzlo knih, ne? Můžeme se kdykoli k příběhům vracet a prožívat je znovu a znovu...až do skonání temnoty...

(SPOILER ZONE ->)

Tentokrát se přiznám, že vlastně nevím, o čem ve spoiler zone psát. On je totiž celý třetí díl tak nějak hrozně jednoduchý a až moc podle klasické "YA příručky".
Po té, co Des v závěru druhé knihy ve snaze zachránit své družce život použije Šeříkové víno a daruje tak Callie nesmrtelnost, se s tím naše hlavní hrdinka snaží nějak vyrovnat...nebo to minimálně tvrdí, ale spíš mi přijde, že uraženou hraje jen tak na oko a vlastně jen chvilku, protože Desmondovo "kouzlo" osobnosti nebo spíš jeho "nádobíčko" je tak neodolatelné, že je téměř okamžitě vše zapomenuto a jede se dál..
Hned v úvodu knihy se probouzí všechny spící bojovnice a vojáci, které jsme s "velkou slávou" objevili v dubovém háji během odslav Slunovratu... a samozřejmě, že nyní jsou pěšáky onoho tajemného Zloděje duší, kteří se snaží dobít a pobít vše, co jim přijde pod ruku...nechat jim v rakvích ty zbraně asi nebyl úplně dobrej nápad, co? Naštěstí na ně působí Callypsina moc sirény, takže než stačí zmasakrovat celý Noční dvůr jsou zpacifikováni a uvězněni. To ovšem neplatí pro ostatní říše...flora a fauna padnou a jediný další panovník, kterému se podaří útok odrazit je Janus, pán Jitřního dvora...ten všechny "zombie" vojáky spálí na popel svou mocí..
Zjišťujeme tedy, že Callie nyní může krom smrtelníků ovlivňovat také víly, což Dese až znepokojivým způsobem "vzrušuje"..."čuňák" jeden..
Vzrušuje to však také samotného Zloděje duší, který se do naší sirény tak trochu "zakoukal" a teď ji doslova nedá spát...zjevuje se ji totiž ve snech... a naší hlavní protagonistce trvá téměř celou knihu, než si dá dvě a dvě dohromady a dojde ji, že Zloděj duší je vlastně "král" Říše smrti a hluboké země? Neživila se náhodou na zemi jako soukromé očko?
Než však Callie dojde k tomu, že náš padouch je vlastně jen lehce "opomíjený" panovník jedné z říší Jinostvěta....stihnou s Desem souložit asi tak na milion různých způsobů, zasnoubit se a nakonec se i vzít. Naprosto upřímně, takhle část příběhu mě moc nebavila a obešla bych se bez ní, ale chápu, že je potřeba nakrmit i "romantické" čtenáře příběhu o Handlíři.

Náš Handlíř každopádně získal svou královnu a o pár panáků z "pupíku" později se ocitáme tváří tvář Desmondovu otci. To vlastně zase takový padouch není...respektive je, ale jedná se spíš o loutku Zloděje duší...nicméně právě při střetu s ním nastává jeden z hlavních zvratů. Desmond totiž šel a za zády své ženy uzavřel dohodu...s kým? No přece se samotným Zlodějem duší...výměnou za život své "sirénky" se dobrovolně stal jeho vězněm..
Callypso tak zůstává sama...Des je pryč, pravděpodobně mrtví a ona neví, co si s tou prázdnotou ve svém srdci počít...
Naštěstí je ale holka šikovná...pomocí své sirény vymámí z Desmondova zrádného otce odpovědi a vydává se za hranice samotného žití...je totiž rozhodnuta se Zloději duší postavit a získat zpět svou lásku.
Do Říše smrti se dostane až podezřele lehce a tam zjišťuje, že onen Zloděj není jen "král" jedné z částí Jinosvěta, ale prapůvodní bůh...za sebe můžu říct, že tohle "odhalení" mě spíš rozesmálo...vzpomněla jsem si totiž na sérii Z krve a popela, kde se to různými bohy, polobohy a prvotními bohy jen hemží.

Nicméně zabít boha by měla být docela fuška...pokud tedy nejste siréna a on do vás není "zakoukaný"...a pokud váš vyvolený není právě Handlíř, který se očividně umí opravdu vykroutit ze všeho. Callypso s Desem tak Zloděje duší zlikvidují a společně ruku v ruce se vracení zpět do svého království.
Ano, je to skutečně tak...příběh je u konce a že ten konec je ale sakra "medový"...v úplném závěru dojde i na zcela "nečekané" překvapení...siréna je těhotná a naši hlavní aktéři se tak dočkávají ultimátního happy endu..

PS: Pokud vám třetí kniha přišla místy až "moc"...moc sladká, moc přitažená za vlasy, moc tlačená na sílu, moc prvoplánová, moc předvídatelná...rozumím. Ale koukneme-li se na sérii jako celek, jedná se o příjemný příběh z vílího prostředí a jak už jsem říkala na samém úvodu, možná se časem za Handlířem a jeho "sirénkou" ráda vrátím...

TEMNOTA SE CHYSTÁ POHLTIT VŠE. DOKÁŽOU JI ZASTAVIT DŘÍV, NEŽ JE NAVŽDY ROZDĚLÍ? Siréna Callypso unikla jen o vlásek smrti a nyní jí v žilách koluje vílí krev, což je pro ni současně požehnáním i prokletím. Její pouto s Desmonde... více

Komentáře (0)