Taková normální (vraní) dívka

recenze

Vraní dívka (2014) / Morsie (1614 views)
Taková normální (vraní) dívka
Vraní dívka. Jak poetický název oproti krákavému originálu Krakflickan. Koneckonců, je to jediný poetismus, jaký se dá v knížce najít.

Já, člověk milující všechnu nechutnost, perverzitu, obludnosti, násilí, jsem se na tuhle ódu zvrácenosti moc těšila. Byla jsem totiž zvědavá, jestli existuje něco, co by mě dokázala opravdově znechutit – nevěřila jsem, že by to Vraní dívka dokázala. Inu, každý se někdy splete. Jediné, co moje napjaté očekávání kazilo, byl ten ohromný humbuk okolo. Trochu jsem přestávala věřit, že to bude tak super – čula jsem za tím marketingový tah. Nechtěla jsem být ale za pokrytce.

Když jsem tedy jedno odpoledne knihu otvírala, byla jsem napnutá jak guma u podvazků. A hned na prvních stránkách jsem pochopila, že tohle nebude sranda. Jenže zároveň jsem zahořela láskou! Četla jsem se zatajeným dechem, bez hlesu i mrknutí oka, často s hlavou v záchodové míse – ale vždycky s nadšením. Protože tohle je sakra něco mimo rámec běžné literatury.

Když se ve Stockholmu najde zmučený, mrtvý chlapec, celá policie je vzhůru nohama. O to pak víc, když zjistí, že je tělo perfektně mumifikované, a že obsahuje značné množství omamných látek. Jak později zjistí, ty se používají na psy, bojující v psích zápasech. Samo o sobě děsivé, bohužel ne vše – chlapci byly taky odříznuty genitálie. Chuťovka!

Na chlapci nebylo zvláštní, že byl mrtvý, ale spíše to, že tak dlouho žil.

Ať se policie snaží, jak chce, nemůže najít někoho, komu by chlapec chyběl. Čí může být? Kdo ví. Možná ona to ví.

Tento ne zrovna běžný a hlavně příjemný případ dostane detektivka Jeanette Kihlbergová. Ta je z toho všeho zoufalá. Nejen že nemůže vystopovat pachatele, celá ta obludnost jí prostě ubíjí. Na něco takového nejsou zvyklí ani ti nejtvrdší poldové.

Jeanette nakonec kontaktuje psychoterapeutku Sofii Zetterlundovou. Ta se mezitím potýká se dvěma docela vážnými pacienty. Jedním je africký dětský voják a druhým je žena, kterou děsí vzpomínky na dětství. Jsou to nepěkné případy, ale ani jedna žena jim v případu umučeného chlapce nevěnuje dostatečnou pozornost. Tedy jistou chvíli.

Onen chlapec byl totiž teprve začátek, brzy se najde další a pak ještě jeden – všichni jsou na tom tak pěkně, jako ten první. Jeanette doufá, že jí Sofie nějak v pátrání pomůže. Potřebuje profil – tohle není běžný sériový vrah, tohle je psychopat nejvyššího řádu – Vraní dívka. Monstrum, které už dávno přestalo být člověkem.

Točí se mi hlava! Co mám vlastně psát? Neexistují ta správná slova, která by nějak Vraní dívku popsala. Nic není tak intenzivní – zvrácenost je jen slabý odvar!

Potom, co mi strhující tempo dovolilo zorientovat se, jsem chtěla knížku zavřít. Jenže to nešlo, už mě měla a já četla a četla. Chtěla jsem přestat, můj žaludek to chtěl, ale nedalo se. Láska si prostě nevybírá. Nechutné, zvrácené, ale především geniální. Ten šavli vyvolávající naturalizmus vám sice kroutí palce u nohou, jenže to co vás rozdrobí na prach, je psychologická rovina.

Vraní dívka je kontroverzní, mnoho lidí ji odsoudí a mnoho lidí ji bude milovat – já nevím, na které jsem straně, nejspíš na obou. V každém případě je to docela nová úroveň literatury, nová dimenze, která vám dovolí nahlédnout na místa v lidské mysli, o kterých jste si doposud mysleli, že neexistují.

Bohudík za to, jaké Vraní dívka je. V té šedi detektivek a thrillerů bliká jako pekelný maják.

Komentáře (2)

kniha Vraní dívka recenze

Morsie
03.06.2014

Jé, díky, že se článek líbil :) A doufám, že se líbila i knížka!

Adria Orici
13.05.2014

Děkuji za skvělý článek, něco málo poodhaleno. Tak snad dočtu.... .