Ta, která stráží krev

recenze

Už od dob Stmívání se mi při slově fantasy pro náctileté dělá husí kůže nejen na zátylku. Nejspíš už jsem moc stará, nebo nakažená kvalitní literaturou, ale Stmívání mi k srdci prostě nepřirostlo. Když to řeknu bez obalu, je to ta nejhorší věc, jakou jsem kdy četla. Pardon, milé fanynky – nic proti!

Nechtěla jsem ale platit za pokrytce, který si na základě jedné knihy udělá obrázek o celém žánru. Proto jsem se rozhodla, že si nějakou takovou knížku pořídím. A tehdy los padl na Strážkyni krve – už když jsem si ji kupovala, běhala po mně ona husina!

Jenže světe div se, zas taková hrůza to nebyla! Vlastně naopak, Strážkyně krve se mi celkem zalíbila – dokonce uvažuju, že si pořídím její předchozí díl. Jistě, není to žádné hlubokomyslné dílo, je to spíš taková oddechovka – ale zábavná oddechovka! A o tom to je, ne?

Mab je jednou z čarodějek krve. Ke svým kouzlům používá krev – svou vlastní krev. Je to trochu na pováženou, člověk by řekl, že tyhle čarodějnice vlastně trpí sebepoškozováním. Ale je to trochu jinak – velká moc potřebuje velkou oběť. Tak to je po staletí.

Mab žije sama, odříznutá od okolního světa. Dokonce ani nechodí do školy nebo do města za zábavou. Inu její jedinou zábavou je hraní si s krví a kouzly. Zkrátka každý máme své akvárko. Mab je ale celkem spokojená – tedy až na ty růže! Předtím, než její dědeček Arthur zemřel, přikázal ji zničit růžový keř před domem. Je to přece jen rostlina ne? Ta se dá zničit snadno. Jenže to by nesměly být růže – kdo má zahrádku ví, jaký je to nezmar – a nesměly by v sobě mít jakéhosi podnájemníka.

Celá rostlina je čímsi protknutá – ne doslova, nehmotně – možná nějakou entitou. Tak jako tak, rozhodně to není nic dobré, Mab se toho bude muset zbavit! K tomu, aby zlého ducha spoutala a uzavřela do hliněného panáka, použije svou krvavou magii. Zdá se to být v pohodě, jenže duch je moc silný a osvobodí se. A uteče. Novodobý Golem – Rabi Löw by měl radost.

Naštěstí v pravý čas zakročí hlavní hrdina Will, který hliněného panáka zneškodní. Will je celkem mimo, od kdy běhají hlinění mužíci sami od sebe? Co to mělo být? Kouzlo? Je zmaten. Takové setkání s vyššími mocnostmi je na normálního kluka moc. A pak přichází Mab. Divná, do rukou se řezající holka, která je záhadnější, než cokoliv, co Will doposud viděl. Instinkty mu velí, aby utekl, on je ale pravý muž a jen tak něčeho se nezalekne. A co by mělo být, hliněný panák je zneškodněn, vše je v pořádku. Nebo ne?

Kdo čekal, že Mab a Will budou kamarády, ten je vedle jak ta jedle. Strážkyně krve je především pro dospívající slečny, proto se vztah obou hrdinů postupně rozvine a mladá dvojice se do sebe zamiluje – jak nepředvídatelné! Ale nebudeme si z toho dělat legraci, od začátku je jasné, že to tak skončí. A je to dobře, já těm dvěma trochu výstředním hrdličkám držela palce.

Knížka je ale hlavně o příběhu, o magii a o čarování. Není to jen nějaké love-story a rozhodně tu není čas na to se nudit! A i když je to spíš pro mladší čtenářky, já si to užila. Je to příjemná oddechovka, která mi spravila pohled na teen-fantasy.

Pro Mab Prowdovou je krvavá magie stejně přirozená jako dýchání. Ale když jedno její kouzlo omylem probudí mocnou spící kletbu, magie se jí vymkne z rukou – a probuzená kletba ohrožuje jak ji, tak zcela nemagického chlapce Willa, ... více

Komentáře (0)