Ta druhá

Ta druhá
"O několik týdnů později jsme uspořádali mejdan v parku. Byl červen, škola končila a mohl přijít kdokoli, kdo se chtěl ožrat laciným cidrem. Skoro jsem couvla, když došlo na věc. Vyděsilo mne, jak snadno jsem jí dokázala hodit rohypnol do pití, aniž by si toho kdokoli všiml."

Irini Harringfordové se rodiče vzdali krátce před jejími čtvrtými narozeninami, aby si mohli nechat doma její starší a psychicky labilní sestru s destruktivními sklony. O mnoho let později jí tato sestra oznamuje, že jejich matka zemřela, a vyzve Irini, aby se po létech vypravila domů. Návrat se ale promění v cosi jiného než v pietní rozloučení se zesnulou matkou. Irinin otec spáchá krátce nato sebevraždu a jeho závěť odstartuje nezadržitelný sled událostí, na jejichž konci čeká Irini šokující odhalení.

Michell Adams se narodila v roce 1981 coby nejmladší z pěti sourozenců. Vyrůstala ve Velké Británii, již v devíti letech přečetla první román z pera Stephena Kinga. Na literatuře tohoto typu zůstala podle vlastních slov závislá dodnes. Po univerzitních studiích klinické vědy pracovala jako fyzioložka na kardiologii. Psychologický thriller Ta druhá, jenž dokončila na počátku roku 2015, je její prvotinou. V současnosti žije na Kypru, odkud to má blízko do Řecka, které považuje za jednu z nejkrásnějších zemí na světě, a kde se věnuje především psaní, čtení a běhání maratonů (momentálně trénuje na londýnský). Miluje cestování ataké lidi, kteří nevzdávají své sny.

Irini je dívka, která se na první pohled jeví jako dívka bez rodiny, pouze s partnerem, na kterém je tak trochu závislá. Ale ono je to všechno úplně jinak... A když ji zavolá její sestra Elle, že musí domů kvůli smrti jejich matky, neví, jestli jet. Nakonec se rozhodne tam zajet, však jde jen o tři dny, zajde na pohřeb a pojede domů... Člověk míní, časy mění... Už po příletu k sestře to začíná vypadat fakt divně... A začíná se dít spousta zvláštních událostí...

Od této knihy jsem měla opravdu velká očekávání. Určitě nemůžu říct, že jsem zklamaná, ale taky nemůžu tvrdit, že jsem skákala sto metrů vysoko, jak je to výborný psychothriller. Možná je chyba, že jsem za sebou četla dvě knihy úplně stejného žánru. A proto srovnávám pocity, jaké ve mě nechaly a Ta druhá bylo o trochu slabší.

Nejdříve, co musím zmínit, co mě opravdu vytáčelo, tak bylo chování Irini. Já chápu, že ať už se ji dělo cokoliv, tak měla na to právo, ale na mě působila pořád jako ušlápnutá, nedokázala se postavit a stále jen přemýšlela, co by kdyby, ale činy žádné. Prvních sto stránek pro mě bylo doslova utrpení, pořád jsem ji v duchu napomínala, ať pořádně začne něco dělat, ale ona se stále držela zpátky...

Autorka, Michelle Adams dokázala ovšem napsat knihu, která je abnormálně čtivá a pořádně se zabývá vztahy a pocity, do hloubky, až do morku kosti. I přesto, že to bylo zajímavé a nutné k příběhu, mě to místy rušilo, protože jsem chtěla akci a ne rozebírání pocitů.
Každopádně, celý příběh je opravdu dobře propracovaný a autorka se zabývá rodinnými vztahy tak hluboce, až jsem měla pocit, že tohle musela zažít na vlastní kůži. Působilo to velmi autenticky a dokážu si představit, jak některá rodina žije takto, v tomto "příběhu". Bylo to prostě a jednoduše, uvěřitelné a drsné.

"Z pachu kávy a potu mne pálí oči. Venku se kolem těžkopádně valí auta a autobusy, v pozadí cvrlikají hlasy nakupujících lidí. Tady uvnitř je jedna žena - přehnaně nalíčená a moc toho na sobě nemá. Vypadá, že by měla spíš šlapat venku chodník a hledat dalšího, kdo si ji ohne přes sedadlo v autě. Člověk musí být překvapivě pružný, pokud chce dělat šlapku."

Dalším plusem, který zde napíšu, tak je prostředí, kde se příběh odehrává. Na venkově, v Anglii, kde je pořád zamračené počasí, s lehkým deštěm, představovala jsem si pláně, kde pár nejbližších kilometrů nebylo nic, jen pustina, křoví a vřesy, lehká mlha nad zemí a v tom všem uprostřed starý barák, velký jako zámek, který skrývá tajemství. Uaaa, jen jak to píšu, tak mě mrazí. :-)

Celkově jsem s knihou spokojená, dočkala jsem se téměř všeho, co jsem očekávala. Pro mě byl začátek trochu pomalejší, i když je pravda, že "zaslechnuté telefonaty" - "zvláštní ubytování" - "rozbitý mobil" - byly indicie, které mi, jako čtenáři, napovídaly, že se bude dít opravdu něco napínavého, ale i přes tyto věci byl začátek takový, dá se říct, vláčný. Kdyby jej autorka lehce zkrátila a přešla rovnou k věci, tak bych byla napnutá jako špagát. :-)

Ale určitě Tu druhou doporučuji. Pokud máte rádi psychothrillery, které jsou opravdu velmi dobře napsané a zajímavé, propracované, tak si ji pořiďte. Rozhodně nebudete litovat. A překvapení vás čeká. Protože některé věci byly opravdu "masakrální" odhalení. Celkově jsem po dočtení spokojená a pokud je tohle autorčina prvotina, rozhodně jsem zvědavá na druhou knihu. Ta bude ještě lepší. Autorka umí zaujmout, i když čtenář najde výtky, tak si jej omotá kolem prstu a pustí, až když dočte poslední větu.

autor: DariDerek · 12. září v 07:54 · přečteno 56x

Komentáře (0)