Střípky bývají ostré...

recenze

Dnes mě čeká těžký úkol. Veřejně říct, co si myslím o díle někoho, kdo je mi sympatický a nenechat se tím ovlivnit. Jelikož jsem knihu četla v elektronické podobě, vyhnu se pro tentokrát hodnocení toho, jak na čtenáře působí její grafické zpracování a zaměřím se čistě na děj plný upírů, lásky, přátelství, chamtivosti i síly bojovat za to, co je pro nás skutečně důležité. Dámy a pánové, Martina Kastlová a její prvotina Střípky minulosti.


Když se nad tím zamyslíte, každá doba má svůj trend i v literatuře. Navzdory tomu, že každý máme svůj oblíbený píseček, hitparádami bestsellerů vždycky tiše cloumá nějaký ten fenomén. Ještě nedávno to byla fantasy. Teď ji kříží příběhy pro dospívající – young adult. Osnova tohoto žánru mi připadá jednoduchá: vezměte nezvladatelnou, nepochopenou ale přesto osobitou dívku, za osudových okolností jí zprostředkujte seznámení s panem „Dokonalý přesně pro tebe, ale poněkud problémový“, podmalujte atmosférou zcela smyšleného světa či přítomností nadpřirozena (nejlépe pak upírů a vlkodlaků) a utkejte romantický dobrodružný příběh, ideálně na několik pokračování. No, no, nebuďte hned uražení, vždyť já to čtu taky, i když mám pubertu dávno za sebou… Vtip totiž zůstává v konstrukci příběhu. Je to jako souboje šéfkuchařů – všichni mají stejné podmínky i „suroviny“, přesto jen někteří stvoří geniální dílko, ke kterému se chcete vracet. Teď už ale k věci: Jak jsou na tom Střípky minulosti?

Nepodmanitelná gotička Megan na vrcholu dospělosti, její kamarádka Dara s osobností neřízené střely plné energie, charismatický Marcus – Pán upírů v roli prince na černém koni a jeho bratr Dominik jako opravdu surově nechutný zákeřák. To jsou „suroviny“ začínající české autorky Martiny Kastlové. S potěšením musím říct, že se je nebála spojit a dochutit přiměřeně hovorovou češtinou, která se obešla bez slangových specialit. Zato tady narazíte na slušnou dávku erotiky a nečekaně dospělý konec.

Navzdory tomu je vtipné, jak si čtenář místy rve vlasy z hlavy, když se hlavní hrdinka rozhoduje naprosto nelogicky – jako ze života. Někdy ale až přímo v rámci osudu hrdinek, které se nebály obětovat pro své blízké. Tomu prostě nebudete chtít uvěřit – takhle to skončit nemůže, ne? Si dělá srandu?! No tak to si fakt mohla odpustit, tohleto…Takhle zaslepená přece celou dobu Megan nebyla! Vidíte ten prožitek? Takže čtete dál a dál a chápete, jak je důležité mít vypravěčský talent. Protože příběh se rozvíjí dál a zavede čtenáře mnohem dál než bych u young adult příběhu čekala.

Jak jste se patrně dovtípili děj je složený z řetězce zápletek, které na sebe navazují a posouvají vývoj příběhu stále kupředu. Přesto se nejedná o zbytečně nabubřelý román. Kniha má 210 stran a snadno ji zvládnete během dlouhého deštivého odpoledne. A jaké to bylo? Přívrženci fantasy ocení, že upíři si zachovali víceméně úctu, sílu a dekorum ohrožené novodobou vlnou literatury. Milovníci romantických příběhů zcela propadnou Vůdci klanu, protože ten chlap je prostě dokonalý (a přitom zbytečně nepřikrášlený) ve všem co dělá. Bojovnice za emancipaci zase ocení přirozenou nezávislost hlavní hrdinky, neboť za svobodu a nezávislost se dereme všichni. A konečně běžný čtenář mající v sobě od každého kousek, tedy čtenář jako já, knihu slupne jako malinu. Tak co, kam se řadíte vy?


By - Renata Dorňáková - http://www.lacultura.cz/2014/09/stripky-minulosti/

Komentáře (0)