Stínová královna

recenze

Stínová královna (2016) 4 z 5 / Canney
Stínová královna

Lorelei Diederich je korunní princeznou Havraní říše a tedy právoplatnou dědičkou trůnu. Jenže když byla Lorelei ještě dítě, přišla nejprve o matku a následně i o otce. Trůnu se nakonec zmocnila její macecha, Irina, mocná marduška z Morkantu a Lorelei se svým mladším bratrem musela uprchnout. Irina svého nově nabytého postavení využívá a pomocí své magické moc vysává z celé Havraní říše sílu.
Od doby co Lorelei spolu se svým bratrem osiřeli, tak ve svém životě mají pouze dva cíle. Ten první je udržet své blízké naživu a ten druhý je zničit Irinu a navrátit Lorelei trůn.

Lorelei je dívka s bojovným duchem, která je neuvěřitelně odhodlaná získat zpět své království a dát do pořádku vše, co Irina napáchala. Naproti tomu je tu Kol, který u Iriny hledá pomoct. Po smrti svých rodičů a staršího bratra je Kol, celým jménem Kolvanismir Arsenjevněk, novým králem Elderu. A jeho země je zužovaná válkou s obry, kteří jsou odolní proti všem zbraním, které Elder má. Proto také vyhledá pomoc u Iriny. Interakce mezi Lorelei a Kolem jsou jedna z věcí, které mě na této knize velmi bavily. Jejich vztah se vyvíjí postupně a přestože dělají chyby, tak se za ně neodsuzují.
Myslím, že na Irinu se neskutečně hodí jedna věta, kterou jsem nedávno četla. Zlé královny jsou princezny, které nikdo nezachránil. A přesně to si myslím i já o Irině. V podstatě každou maličkost vidí jako zradu. Takto ji zradil v podstatě každý v jejím životě - její sestra, otec, strýc i Lorelei. Irina se nebojí vzít si zpátky vše, co jí podle ní náleží ať už to stojí cokoli. Nevidí nic kromě svojí pomsty. A právě díky její pomstychtivosti, odhodlání a mocné magii se zní stala skvělá zlá královna. Kapitoly psané z jejího pohledu, příběh rozhodně obohatily. Bez nich by Stínová královna neměla takový ráz.

Stínová královna je retellingem Sněhurky, jedné z nejslavnějších pohádek. Vždy když si na Sněhurku vzpomenu vybaví se mi Zlá královna, její zrcadlo, lovec, trpaslíci, jablko a polibek z pravé lásky. Tohle jsou pro mě charakteristické prvky této pohádky a ve Stínové královně je všechny, do určité míry, najdeme. Ovšem najdeme tu i nové prvky a zvraty, které tomuto příběhu dodají nový rozměr. Dobrá zpráva je to zejména pro milovníky draků. Král Kol a celý jeho lid má dvě srdce a jedno z nich je dračí, což znamená, že se v draky mohou měnit prakticky kdykoli se jim zamane.

Jak už jsem výše zmínila, je to kniha psaná z více úhlů pohledu. Největší část příběhu si přečteme z pohledu Lorelei a Kola, ale občas se tam objeví pohled královny Iriny. Z autorčiny strany to byl velice chytrý tah, zařadit i třetí úhel pohledu. Díky němu je čtenáři objasněna velká řádka událostí a příběh tak nabírá nový směr.
C. J. Redwine napsala velice působivý příběh se silnými postavami a s dostatečným vykreslením světa. Díky čemuž si dokážeme přestavit jak to v Havraní říší funguje i vypadá. Navíc jakmile začnete číst, tak Stínovou královnu neodložíte, dokud nebudete na samotném konci.

Na závěr bych napsala, že Stínová královna je zdařile napsaný retelling, plný akce, zvratů, magie a urputného boje o trůn. Pokud máte rádi příběhy, které se prakticky čtou samy, skvělé postavy a draky, tak vám tuhle knížku mohu s radostí doporučit. Já sama se už teď těším na pokračování této série a tentokrát si autorka vezme do hledáčku Rampelníka (Rumplrciprcampr).

Komentáře (0)

Přidat komentář