Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti

recenze

Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti (2012) 4 z 5 / Canney
Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti

Jacobovi jsou od malička vyprávěny příběhy o netvorech, kteří v ústech skrývaly chapadla, o podivných dětech, které dokáží nemožné a o sirotčinci, ve kterém se tyto děti před netvory skrývaly. Jacob každému příběhu věří a sní o tom, že se z něj jednou stane objevitel. Jenže jak Jacob roste, tak slovům a příběhům svého dědečka začíná pochybovat až v ně přestane věřit úplně. Ale jen do chvíle, kdy se stane něco strašlivého a Jacob si začíná myslet, že se zbláznil...

Původně jsem si myslela, že tato kniha bude vlastně příběhem dědečka, který vypráví svému vnukovi (tedy bude z jeho pohledu). Ale zmýlila jsem se. Hlavním hrdinou Sirotčince slečny Peregrinové je Jacob. Sympatický, šestnáctiletý mladík, který si chce dělat věci po svém a nemuset se přitom spoléhat na peníze své rodiny.
A i když mám Jacoba ráda, tak mojí nejoblíbenější postavou je Millard, neviditelný chlapec. Kdo by si ho nezamiloval? Právě on ztotožňuje ty chvíle, když jsem byla mladší a říkala jsem si - Jaké by to asi bylo být neviditelná? A navíc je Millard prostě zlatíčko.

Na Sirotčinec slečny Peregrinové jsem se chystala už dlouho. Když vyšla tak jsem o ní slyšela ze všech stran a o dva roky později se to vůbec nezměnilo. Takže jsem po ní už musela také sáhnout. No a rozhodně se to vyplatilo.

Zprvu jsem se obávala, že mi tyto fotky budou ubírat na představivosti. Víte jak to myslím, že ano? Když čtete, tak si postavy, předměty, ale také prostředí představujete určitým způsobem a když vám někdo dá fotku něčeho, co je vykresleno v knize, tak zjistíte, že realita často vypadá jinak. Představa a realita se málokdy sloučí. A přesně toho jsem se bála. Ale jak se ukázalo, tak jsem vůbec nemusela. Fotky které jsou součástí této knihy pomáhají navodit jedinečnou atmosféru, kterou u jiných knih nenajdete. A bez fotek bych si tuhle knížku už nedokázala představit.

Když jsem si ke čtení sedla, tak jsem netušila, že se do Sirotčince tak ponořím. Nebudu lhát, když vám povím, že jsem tuhle knížku přečetla na jeden zátah. Ransom Riggs píše neuvěřitelně poutavým způsobem a já se od knížky prostě nemohla odtrhnout.

Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti je úžasná kniha. Autorův styl psaní, vykreslení postav, fotky a atmosféra této knihy - všechny tyto skutečnosti dělají tuhle knížku prostě skvělou. A já se neskutečně těším až se mi do rukou dostane i druhý díl. Za sebe mohu Sirotčinec slečny Peregrinové jenom doporučit!

Komentáře (0)

Přidat komentář