Slzy, bolest a nesmírná touha přežít. Mengeleho děvče má co vyprávět.

recenze

Viola je mladá krásná dívka, která prožívá spokojené dětství v Lučenci, malém slovenském městečku. Má rodinu, malého pejska, kamarádky, chodí do školy a zažívá první lásku. Co víc si přát? Možná jen o tohle všechno nepřijít...

Milé a pohodové vyprávění se postupně mění v peklo. Židé přichází o střechu nad hlavou a časem jsou odvlečeni do ghett. Viola a její rodina jsou svědky krutostí, které jsou páchány na nevinných lidech. Co může být horší? To, co přichází potom. Koncentrační tábory.

Byl to právě dr. Mengele, který Violu neposílá do plynu, ale vybírá si ji na pokusy. Pocit samoty, nesmírná bolest, únava, hlad. Bití, týrání, nadávky. A čekání na smrt. Tomu všemu je mladá dívka po několik měsíců vystavována. Ale ona se rozhodla je porazit. Rozhodla se přežít.

Mengeleho děvče je neuvěřitelně silná kniha. Zpověď dívky, která prožila peklo, ale dokázala se z něj dostat. Díky své velmi přátelské povaze se Viola seznamuje s mnoha lidmi, kteří jí vyprávějí své příběhy. Příběhy, které jsou stejně neuvěřitelné, jako ten její. Příběhy, které po konci války už bohužel neměl kdo vyprávět. Ale Mengeleho děvče si je všechny zapamatovalo.

Kniha tedy mapuje nejen osudy Violy Sternové, ale ve zkratce vypráví i příběhy těch, se kterými se hrdinka na cestě peklem setkala. Některé části knihy jsou kvůli tomu trošku zmatené. Kontinuita vyprávění je těmito odbočkami na několika místech malinko narušena, ale to celkovému dojmu z knihy nikterak neubírá.

Viola je velmi otevřená, někdy až příliš. Hrůzy, které si pamatuje, popisuje do nejmenšího detailu. Největší část knihy zabírá doba, kterou strávila v Osvětimi – Březince, a kde zažila ty největší hrůzy. Je až neuvěřitelné, kolik bolesti a utrpení skrývají stránky této knihy. A obdivuhodné, že Mengeleho děvče mělo sílu na to prožít to ještě jednou prostřednictvím vyprávění. Tohle je kniha, kterou by si měl přečíst každý. S dostatečně velkou zásobou papírových kapesníčků po ruce.

Komentáře (0)