Čína versus Amerika a také trochu thriller. To je Pán ohně.

recenze

Pán ohně (2015) 4 z 5 / sassenkka
Pán ohně

Soudní lékařka Margaret přijíždí do Číny přednášet na univerzitu a zapomenout na svůj zpackaný život v USA. A vzhledem k tomu, že tato Američanka s prořízlou pusou oplývá jistou neschopností přizpůsobit se čemukoliv novému, jedním z předních motivů této knihy je srovnávání Číny a Ameriky, ať už se jedná o historii, tradice, jídlo či způsob vyšetřování vraždy.

Margaret se krátce po příjezdu seznamuje s čínským detektivem Li Jenem. Tito dva se zpočátku nemohou vystát, ale i ne příliš bystrý čtenář po pár stranách vytuší, že tady se bude nenávist postupně měnit v zalíbení. A oba dva pátrají po vrahovi vládního vědce, jehož ohořelá mrtvola byla nalezena v pekingském parku, a dalších dvou mužů, kteří byli tutéž noc zabiti také.

Vyšetřování vraždy zdaleka není jedinou linkou příběhu. Čtenář se dozvídá mnoho o čínské kultuře a historii, a to zejména prostřednictvím dialogů hlavních postav. Ty občas zastiňují onu detektivní linku, ale také jsou příjemným zpestřením. Z některých kapitol pak přímo sálá vůně čínského jídla i ruch pekingských ulic.

Velmi příjemný je styl vyprávění, který spočívá v plynulém střídání úhlů pohledu hlavních postav. Čtenář tedy může jednu situaci prožít chvíli jak v kůži Li Jena, tak i v kůži Margaret.

Pán Ohně představuje velmi solidní úvod do série Čínských thrillerů, ale zřejmě to není detektivka pro každého. Některé čtenáře mohou časté odbočky od průběhu vyšetřování obtěžovat. Každopádně se jedná o velmi čtivou knihu s dobře propracovanými postavami, hezkými nezdlouhavými popisy a slušnou zápletkou.

Komentáře (0)

Přidat komentář