Šikmý kostel 2 - další osudy lidí z regionu razoviteho

recenze

Šikmý kostel 2 (2021) / bookcase
Šikmý kostel 2 - další osudy lidí z regionu razoviteho
Jako zjevení zapůsobilo vydání knihy Šikmý kostel, která přibližuje osudy havířské rodiny z Karwiné na přelomu 19. a 20. století. Členové rodiny Matuszkových se mi nezapomenutelně vryli pod kůži. Karin Lednická přiblížila kousek drsné a bolavé historie našeho regionu nejen nám místním, ale získala si srdce čtenářů napříč republikou. Co jsem na Šikmý kostel řekla já, jste si mohli přečíst loni v únoru, kdy vyšel první díl. V současné době autorka chystá vydání dílu druhého, a já jsem ráda a také nesmírně vděčná, že jsem ho mohla přečíst o něco dřív a podělit se o své dojmy.

Pokud jste ještě Šikmý kostel vůbec nečetli, určitě tak udělejte, protože pokračování navazuje v ději velmi plynule. Barka a Ludwik Pospíšilovi na konci prvního dílu museli rozhodnout, zda dají děti do české školy, závisel na tom Ludwikův profesní život. Jak to nakonec dopadlo? Do české školy nastoupila jedna z dcer, Ženka, a vytrhla tak rodině trn z paty. Ale co dál? Česko polský konflikt je všudypřítomný a vine se románem jako pevná nit, kterou nemůžete jen tak přetrhnout. Nemizí, naopak, vášně stoupají a jsou příčinou rozkolu v širší rodině Pospíšilových. To je možná to „menší zlo“, nejhorší na ně teprve čeká v podobě Hitlerova uzurpátorství, které nemilosrdně rvalo kořeny všech, Čechů i Poláků bez rozdílu.

Druhý díl se odehrává v letech 1921 – 1945 a provede nás dalším bouřlivým obdobím už tak těžce zkoušenéno lidu na Karvinsku a Těšínsku. Karin Lednická opět dokazuje, že je výbornou vypravěčkou, její hrdinové jsou vylíčeni velmi plasticky a reálně, troufám si říct, že jsem s nimi srostla a přilnula k nim, jako by se jednalo o blízké lidi. A možná tomu tak je, neboť jejich příběhy jsou příběhy mých předků. Už v první knize jsem si zamilovala osobitý styl vyprávění autorky. Navenek tvrdý a nesmlouvavý, bez zbytečných příkras, přesně takový, jací jsou obyvatelé regionu razovitého. A přitom tak lidský a empatický, ale bez nadržování konkrétním lidem či stranám. Karin Lednická jde při pátrání po historických pramenech až na dřeň, fakta jsou ověřená historiky i přímými pamětníky, což zvyšuje výpovědní hodnotu knihy a posouvá ji, co se kvality týče, velmi vysoko.

Těžko se mi loučilo s mými milovanými. Těch čtyřiadvacet let rozprostřených do téměř šesti set stran jsem přečetla, ani nevím jak. Vlastně vím, prožívala jsem s nimi každou těžkou chvíli, každý radostný okamžik, bála se o ně a byla i pekelně naštvaná, když jejich politické názory ničily rodinné vztahy. Myslela jsem na ně i v běžných situací svého života, prostě se mi všichni nesmazatelně vryli pod kůži.

Komentáře (0)

kniha Šikmý kostel 2 recenze