Sarah Pinborough, Tiché lži

recenze

Tiché lži (2018) / Daysy
Sarah Pinborough, Tiché lži
Lisina dcera Ava je její všechno. Lisa, která je matkou samoživitelkou, ji velice miluje, a proto ji před nástrahami světa chrání co nejvíc může. To ale dospívající Ava vůbec neoceňuje, spíše naopak. Naprosto tuhle přehnanou starostlivost nechápe. Proto uniká mezi své tři kamarádky, které jsou stejně jako ona v plaveckém oddílu, a také do světa kluků, tajností a sociálních sítí, aniž by tušila, že jí právě kvůli tomu hrozí nebezpečí.

Lisa se vyhýbá jak mužům, tak i své minulosti, o které nemluví. Muže ale nepotřebuje. Má Avu a žije spokojený život. A má také nejlepší kamarádku Marylin, s kterou dokonce pracuje ve stejné kanceláři. Znají se už spoustu let. Marylin ale netuší ale, že kromě Avy má i Lisa má své tajnosti. Sama ale vlastně nemá nikomu co vyčítat, protože zrovna Marilyn dost lže sama sobě a před svojí kamarádkou skrývá své problémy v manželství.

Ze začátku sledujeme zdánlivě obyčejný život těchto tří žen. Děj je zajímavý, ale není to nic neobvyklého. Lisa a Marilyn jsou spolu nejvíce v práci a občas zajdou na skleničku, probrat co je nového. Lisa si Marilyn stěžuje, že je jí Ava trochu vzdaluje, ale Marilyn ji uklidňuje, že je prostě jen obyčejný teenager. Přesto má Lisa pořád strach, aby se Avě něco nestalo. Poslední dobu se jí vynořují připomínky na její tajemnou minulost, takže se stále ohlíží.

Avu nejčastěji najdeme venku s kamarádkami, kde řeší jak se zbavit matky, která ji stále kontroluje. Zažívá i první milostný zážitek s prvním klukem, i když více ji baví úplně někdo jiný. Píše si totiž po síti s tajemným neznámým, u kterého má pocit, že jí rozumí ze všech na světě nejvíc.

Když si myslíte, že máte už docela jasno o tom, jak příběh bude pokračovat, přijde druhá část a naprostý zlom. Tato část vás ze všeho totálně vytrhne a probudí, protože najednou příběh začne nabírat úplně nové rozměry. Zjistíte, že jste narazili na pár falešných vodítek, což ještě více zvyšuje napětí a vy nemůžete přestat číst. Čtení odsýpá daleko rychleji, než v první části. Lži tohoto příběhu totiž sahají až do samotného dětství hlavní postavy Lisy. A k jednomu slibu, který zůstal nesplněný a je třeba za to zaplatit. Minulost nás totiž vždycky dožene.

Vůbec mi nevadilo, že se toho v první části dělo podstatně méně, než ve druhé. Stejně se mi četlo dobře a hezky mi to naznačilo, že brzy bude příběh gradovat v něco opravdu velkého. Nedočkáme se tady žádného experimentu, jako u autorčiny předchozí knihy Ví o tobě, takže jsem byla malinko zklamaná, protože jsem právě čekala něco podobného. I tak byly ale Tiché lži skvělé. Děj nebyl předvídatelný a Sarah Pinborough mě opět dokázala do čtení výborně vtáhnout, takže jen doporučuju.

Komentáře (0)

kniha Tiché lži recenze