Richard Dawkins - Boží blud

recenze

Boží blud (2009) / tomas2002

“Každý z nás zná tu stejnou pravdu
a náš život se skládá z toho,
jak si ji vyložíme”

Lawrance M. Krausse

Jsem toho názoru, že otázka víry je otázkou nanejvýš osobní, proto se v téhle recenzi nebudu stavět ani na stranu Richarda Dawkinse ani na stranu náboženství, a pokusím se objektivně (jak mi to jen rozum a svědomí dovolí) tuto knížku zhodnotit.

“Silně věřící nevěřící” - takhle bych označil autora knihy, významného zoologa, etologa a biologa. Dawkins vystudoval výše zmíněné obory na univerzitě v Oxfordu a poté začal působit na univerzitě v Yayle, kde působí dodnes. Spolu s dnešním známým filozofem Samem Harrisem, založil hnutí tzv. “nového ateismu”, který pracuje s pojetím morálky okleštěným od křesťanského vnímání “dobra a zla”.
Dawkins je žákem nositele Nobelovy ceny - etologa Nikolaase Tinbergena, který v něm při jejich spolupráci zažehl neukojitelný oheň pro vědění a obdivování krás evoluční teorie. Z tohoto důvodu se Richard Dawkins stal “kazatelem ateistů”, obdivovatelem a snad i nejvlivnějším Darwinistou vůbec. V současné době objíždí školy a veřejná místa, kde koná veřejné diskuze (nejčastěji s přesvědčenými věřícími a dalšími) na téma náboženství, evoluce, bůh.

Jak již bylo zmíněno v úvodu, kniha “Boží blud” je nejen pojednáním o vzniku morálky bez vlivu náboženství, ale také o úskalích, které náboženství přináší - vysvětlení problematiky vzniku života z pohledu biologie a ukazování na současnou probíhající makroevoluci s příklady. Kladnou stránkou téhle knihy jsou také doložená biologicko-archeologická fakta o současné probíhající evoluci na několika druzích, která jsou snadno dohledatelná. Dále též jednoduše vysvětlen přirozený výběr a následné navazování na současnou moderní biologii s jejím dopadem na současný svět.
Co bych ovšem hodnotil záporně na této publikaci je Dawkinsova zainteresovanost vůči náboženství. Mnohdy až ofenzivně kritizuje víru a v několika případech dokonce neoprávněně, neboť daný problém řešený v tématu není relevantní nebo vychází z neinformovanosti autora. Celou “Dawkinsovu poznámku” to potom degraduje na úroveň obyčejného “rýpance” která kontext celé knihy shazuje.

Nejen kvůli tomu si kniha získala pověst jako nejnenáviděnější kniha 21.století. Pobouřila prakticky všechny věřící a dokonce se v několika zemích dostala na index zakázaných knih katolickou církví. (Dodnes na něm můžeme nalézt knihy jako Šifra mistra Leonarda od D. Browna a podobně.) Dále ovšem nutno dodat, že mnoho Dawkinsových odkazů a narážek je opravdu oprávněných a věcných. Jednu, kterou bych rád vyzdvihl a tím se i “rozloučil” je ze závěru knihy: “Absolutně nic si nezaslouží nebýt kritizováno, chceme-li žít v objektivním světě”.

Komentáře (2)

Přidat komentář

---