Republika v plamenech

recenze

Může obsahovat spoilery k předchozím dílům!

Mia Corvere se konečně dočkala pomsty. Alespoň si to tedy myslela. Itreyská republika byla po vraždě Duoma uvržena do chaosu a jen málokdo ví, že obávaný Scaeva přežil. Pod Božím hrobem je navíc pohřbeno děsivé tajemství, které by mohlo mít spojitost s Temnými. Mia se spolu se svými přáteli a bratrem Jonnenem vydává na nebezpečnou pouť zpět do srdce Krvavé církve a ještě dál ke Koruně Měsíce, aby vysvobodila svého mentora a nalezla svůj osud.

Rozetmění je třetím a závěrečným dílem z fantasy trilogie Nikdynoc, kterou má na svědomí celosvětově proslulý autor Jay Kristoff. Série proslula především díky tloušťce svých knih, sprostým nadávkám a především poznámkám pod čarou. To vše k ní nesmazatelně patří, a právě to je i důvodem, proč ji někteří nemusí.

Autor píše velmi poutavě a dokáže velmi snadno vtáhnout do děje, na druhou stranu se vyžívá i v květnatých popisech a metaforách, což občas trochu ruší prožitek při čtení. Alespoň u mě. A to nemluvím o poznámkách pod čarou, které jsou sice zajímavým doplňkem, osobně je ale nevyhledávám a přeskakuji je. Hlavní vypravěčkou zůstává stále Mia, občas ale dostaneme i nějaké to jiné PoV, což je pěkné zpestření.

Po gladiátorských zápasech se trojka daleko více věnuje mytologii a původu Temných, což byla jedna z nejlepších věcí na celé knize. Bavila jsem se a každou novou informaci jsem hltala. To se bohužel nedá říci o zbytku knihy. Můžou za to především postavy. Kristoffovi se podařilo napsat velmi realistické a dobře popsané charaktery, o tom žádná. Hlavní hrdinka Mia není žádná hloupoučká pipinka, je hodně svá, mluví jako dlaždič a je dost egoistická. Nebojí se zabíjet. Proto mi dost vadilo, když z ní autor ve třetím díle udělal poblázněnou puberťačku, která myslí na budoucnost a každou druhou kapitolu se musí muchlovat se svou láskou.... Ne, to mi nepřijde jako ta skvělá neohrožená hrdinka z prvního dílu. Možná jsem trochu předpojatá, jelikož Ashlinn nesnáším už od jedničky, ale i tak...

Autor navíc přivedl k životu jednu z postav, kterou jsem v Nikdynoci milovala. Bohužel však slouží jen pro rozvíjení Ashlinniny postavy. Nehledě na ten cringe konec, z kterého jsem měla chuť celou knihu spálit a přišlo mi, že autor chce hlavně potěšit fanoušky. Nejlepší postavou pro mě zůstává starý Mercurio, Sidonius a nově i Mrak. Stokrát lepší postavy jak Mia a Ashlinn dohromady.

Při hodnocení jsem byla dost nerozhodná, jelikož jsem byla upřímně dost zklamaná. Až do tří čtvrtin to ale bylo okay. Jak jsem již zmínila, celá mytologie a původ Temných byly fakt boží, bohužel to ale zkazila cringy romance, která tam neměla co dělat a konec jako vystřihnutý z Harlekýnky. A když mluvím o cringy... Zmrtvýchvstání mi jako plot twist nevadí, pokud se ale nepoužije opakovaně. A to hned dvakrát. Za co? Popravdě mi to zkazilo zbývající třetinu celé knihy. Jinak jsem se ale bavila. Doporučila bych ho ostatním? Jasně, zkuste to. Max. budete zklamaní jako já.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Albatrosmedia.cz.

Celá recenze na:
vendeadreams.blogspot.cz

Komentáře (0)