Recenze - Půlnoční Slunce

recenze

Tato knížka vypráví příběh Belly a Edwarda a romance mezi nimi, jak už ji známe z knihy Stmívání. Jediný rozdíl je, že tentokrát vidíme jejich lovestory očima Edwarda.

Hned ze začátku bych knihu doporučila hlavně těm, jež bavilo Stmívání. Naopak bych ji nedoporučovala těm, co Stmívání nečetli a nebo ho rádi nemají.

Upřímně... pokud budete mít hodně hodně nízká očekávání, tak vás možná ta špetka nových informací, kterou získáváme z pohledu Edwarda překvapí nebo zaujme, ale u mě to teda fakt nestačilo. Edward má strašně divný způsob myšlení, nejen že Bellu konstantně stalkuje, ale je slizký a občas si sám odporuje. Ale jo, tohle všechno by byla celkem zábava, kdyby to nemělo 720 stran. Je fajn se zasmát nad tím, jak creepy a naštvaný Edward umí být, ale tohle bylo fakt moc!

Vztah Belly a Edwarda je strašně uspěchaný, promluví spolu třikrát a najednou spolu chodí (o tom jak akward pár jsou, nemluvě), ale zároveň ta fáze ,,promluví spolu třikrát” se táhne na 300-400 stran. Takže vlastně slow burn? No každopádně se to táhne jak slimejš a to, co jsem si myslela, že mě bude bavit, bylo zdlouhavé.

Co se týče příběhu a nových informací, tak mne bavily zmínky o ostatních klanech a větší náhled do Cullenovic rodiny (ale zas tolik jich tam nebylo). Edwardovo čtení myšlenek je skvělý prostředek, jak se o postavách dozvědět víc, ale občas to prostě nefungovalo. Některá chování postav si celkem odporovala s tím, jaká byla v Bellině verzi a to bylo faaaakt nepříjemný! Ale to, jak působil Jacob oproti Edwardovi normálně, ze mě udělalo solidně člena #teamjacob!

Nevím, co víc dodat, ale pokud se vážně upíšete k tomu, že Půlnoční slunce přečtěte, tak vám přeji hodně štěstí a hlavně neočekávejte nic extra ✌

Za knihu děkuji Humbook blogerům, díky nimž jsem ji mohla číst a zrecenzovat před vydáním.

Komentáře (0)