RECENZE

recenze

Císařská vyhlídka (2017) 5 z 5

/ perpe2a

Za tento výtisk chci velmi moc poděkovat nakladatelství MOBA.

Hermína po tragickém roce 1794 přebývá v ústraní na východočeském panství. Provinční život ji však začíná nudit, zvláště ve chvíli, kdy se její sestra s manželem přesouvají do Toskánska, kde zdědili rodinné sídlo. Evropu mezitím zmítají války a Francie se stává nejmocnějším státem starého kontinentu. Geniální vojevůdce Napoleon Bonaparte si podmaňuje jednu oblast za druhou, země prosperuje a národ ho zbožňuje. Když je roku 1804 korunován na císaře, chce váhu svého dvora zvýšit přizváním staré rodové šlechty. To je pro Hermínu šance, kterou v žádném případě nechce propásnout, třebaže cena může být hodně vysoká…tolik anotace.

Závěrečný, pátý díl historické ságy byl neméně napínavý a čtivý, stejně jako předchozí díly. Musím se přiznat, že jsem s touto sérií strávila pouze 4 dny. Báječné dny! Nebylo v mých silách se od příběhu Hermíny odtrhnout. Hrozně moc jsem si přála, aby došlo k završení celého děje a ano, rozhodně mé očekávání autorka na 100 % splnila. Jsem ráda, že v tomto díle se Hermína vydává zpět do Francie, kde se vrací na místa, která v pvním díle spěšně opouští. Líbilo se mi, jak byla popisována místa, krajina a atmosféra ve Francii za dob Napoleona. Ani v posledním díle jsme nebyli ochuzeni o nebezpečné situace a napínavý děj. Osudy její sestry Stefanie i neteře Adély se uzavřely, stejně jako ostatních blízkých Hermíninu srdci. V podtextu se táhla jemně romantická linka, která celý díl příjemně okořenila. A samotnou třešinkou na dortu byl ten šťastný závěr, který nebyl nijak přeslazený, ale který jsem si celou dobu moc přála. Ano, autorka si s mými emocemi pohrála. Chvílemi jsem se bála, že k onu šťastnému shledání nakonec nedojde, ale naštěstí se mé obavy nenaplnily. Všem romantickým duším rozhodně a s klidným svědomím mohu tuto ságu jedině doporučit k přečtení, stojí to za to:-).

Musím ocenit brilantní styl autorčina psaní, plynulost děje a propracovaný děj. Od této chvíle se Hana Marie Kornerová řadí mezi mé nejoblíběnější autorky. Doufám, a moc si to přeji, aby tři tečky na poslední stránce znamenaly, že rodinná sága bude dále pokračovat, třeba osudy synů Hermíny a Andrého, tak jak je naznačeno...