Ráj.

recenze

Ráj (2023) 4 z 5 / bajub
Ráj

Ráj nobelisty Abdulrazaka Gurnaha se odehrává na počátku 20. století v Tanzanii, kam stále silněji proniká vliv evropské kolonizace. A právě v této době se setkáváme s Júsufem, dvanáctiletým chlapcem, který je svým otcem dán do zástavy jako splátka dluhu arabskému obchodníkovi, a jeho život tak nabere úplně jiný směr - je vytržen z poklidného života na venkově a vhozen do víru města plného různých etnik, jazyků i náboženství. Spolu s ním se účastníme nebezpečných obchodních výprav do vnitrozemí, poznáváme divočinu, ale i města a jejich kulturní rozmanitost, spoustu zajímavých lidí a vyslechneme nespočet příběhů a legend. Zároveň sledujeme jeho přerod z dítěte v mladého muže a (mnohdy velmi bolestné) vystřízlivění z dětské naivity.

A byť je to dějově poměrně nabitý příběh, plyne velmi pomalu, což si myslím, že ne každý čtenář uvítá. Je to příběh, který vyžaduje čtenářovu plnou pozornost, ale zároveň vyžaduje pomalé čtenářské tempo - není to ten typ příběhu, co zhltnete za večer.

Ráj je příběh plný vůní, chutí a exotiky, zároveň je velmi snový, plný příběhů, mýtů, pověstí, ale i náboženských motivů. Možná vás překvapí (tak jako mě), jak rozmanitá a barevná tehdejší Afriky byla - setkáváme se zde samozřejmě s domorodými černochy, Evropany, ale i místními Araby, Indy a dalšími míšenci. Tihle všichni přispěli ke kulturní, jazykové a náboženské pestrosti, o níž jsem upřímně neměla tušení. Žila jsem totiž v naivní představě, že v Africe se žilo takovým tím divokým kmenovým životem, kdy domorodí obyvatelé s kožešinou kolem pasu přes den vyráží na lov a večer tančí kolem ohně, dokud tam nedorazili Evropané, kteří svou kolonizací zničili vše, na co v Africe sáhli. Tak takhle to úplně nebylo. Abdulrazak Gurnah nám ukazuje trochu jiný pohled - Afriku jako svět, který byl v úpadku ještě před ničivou silou Evropanů a jejich kolonizace. Samozřejmě nešetří ani kritikou samotného kolonialismu, který svými důsledky tento svět dorazil.

Je mi jasné, že Ráj nebude knihou, která ovládne všechny sítě a žebříčky, protože ne každému sedne její pomalé tempo, ale pokud to tempo přijmete, garantuji vám, že vás vskutku obohatí.

Komentáře (0)

Přidat komentář