Proč se z Krále Šumavy stal longseller...

recenze

Návrat Krále Šumavy (2012) 4 z 5 / DriftBooks
Návrat Krále Šumavy

Anotace: Životopisný román o nepolapitelném převaděči, který se stal předobrazem Krále Šumavy, vychází z jeho vlastních vzpomínek, svědectví pamětníků i archivních dokumentů. Jedná se o dosud nejrozsáhlejší literární rekonstrukci příběhu muže, který po válce nejprve pomáhal chránit hranici v policejní uniformě tehdejšího Sboru národní bezpečnosti, aby se po únoru 1948 stal jeho nejobávanějším soupeřem. Kniha zachycuje nejen výjimečný lidský osud, ale rovněž dramatické události spojené se vznikem nechvalně známé železné opony. Josef Hasil, který dnes žije na předměstí amerického Chicaga, v roce 2001 obdržel z rukou prezidenta Václava Havla Medaili Za hrdinství.



Vůči této knize jsem cítil drobný dluh… Poprvé jsem ji přečetl tak nějak letmo, spíše informativně, daleko víc jsem se věnoval Kalčíkově verzi komentované právě Davidem Žákem. Nebo lépe řečeno, Kalčíka jsem přečíst nedokázal. Film ještě vydržím, ale z knihy na mě padaly silné chmury a mezi písmeny jsem cítil temné zlo padesátých let. Snad to zní pateticky, ale bylo tomu tak. Tu knihu (Král Šumavy – Román a literární reportáž) má cenu si pořídit pouze a jen kvůli opravdu bravurní Žákově literární reportáži.

S Davidem Žákem se poslední roky potkávám poměrně často. Jihočeský literární svět je malý a tak pokud se někde něco děje, jsme tam. Měl jsem tak příležitost slyšet několik kapitol, které četl přímo autor, měl jsem příležitost s ním mluvit o tom, jak kniha vznikala, mluvili jsme o Šumavě, sledoval jsem Davida přímo v akci, kdy byl pod palbou otázek publika. Nabyl jsem při tom všem pocit, že vlastně tu jeho knihu velmi dobře znám, a důkladné čtení jsem odkládal. Ke své škodě…

Proč se z Krále Šumavy stal longseller (dlouho prodávaný bestseller) jsem pochopil – je totiž skutečně dobře napsaný. Příběh se valí úporným a úsporným tempem. Krátké úsečné věty. Jakési monotónní brumendo. Žák tu zdánlivě vystupuje jako nezaujatý vypravěč, je to přeci skutečný příběh, skutečný hrdina, skutečné události – přitom však dokáže úžasně vytěžit z kusých informací to podstatné a umí to v příběhu bravurně použít a propojit. David Žák je opravdu výborný vypravěč, a přestože častokrát upozorňuje své čtenáře, že se jedná jen o román a nikoliv dokument, a že jako spisovatel má právo fabulovat a také fabuluje – tato verze se mi zaryla pod kůži a naprosto jí věřím. Navíc pasáže, kdy se Hasilův osud prolíná s osudy jeho dívek, žen a milenek mají až magický nádech a posouvají celý příběh a další stupínek výš. Přímo cítíte ten zmar a bezmoc. Lidskou zlobu, závist i chamtivost, ten pocit moci, který najednou někteří měli. Tu odvaha některých se tomu všemu navzdory postavit na odpor. Ubohá pomstychtivost. Hrdinství…

Připomnělo mi to knihu Zatím dobrý Jana Nováka. Příběhy Krále Šumavy Hasila či bratří Mašínů mají stejně kontroverzní potenciál. Moderní historie, která je stále živá. Stále ještě žijí lidé z jednoho i druhého břehu a hrany nejsou obroušeny. Sám momentálně žiji přímo v centru Hasilových kousků. Nemám daleko k pomníku pohraničníka Kočího, který opečovává podivná organizace Klub českého pohraničí. Tu a tam brouzdám po stezkách, kudy Hasil převáděl vystrašené unavené lidi. Tu a tam cítím nenávist těch, kterým minulý režim a uzavřená klec republiky přinesla životní naplnění a sametová revoluce vše naopak vzala. Je to stále silný příběh a je nutné ho vyprávět. Je potřebné si připomínat velká hrdinství jednotlivců, ale i tisíce drobných hrdinství neznámých lidiček. A je potřeba ukazovat na bezcitné a všeho schopné lidské zrůdy. Lidstvo vždycky podobné příběhy potřebovalo. Počínaje například Gilgamešem a Hasilem to bohužel určitě nekončí…

A nečekejte na seriál, či film. Přečtěte si knihu. Ve filmu se určitě ztratí Žákův vypravěčský um, ono neuchopitelné kouzlo, které dělá dobrý příběh příběhem famózním a nezapomenutelným…

Komentáře (0)

Přidat komentář