Co všechno nestihnu přečíst...

recenze

1001 knih, které musíte přečíst, než zemřete (2011) / DriftBooks (250 views)
Co všechno nestihnu přečíst...
Anotace: Obsáhlá příručka, již sestavil mezinárodní tým významných literárních historiků, kritiků a publicistů, představuje 1001 knih, které se nesmazatelně vryly do kulturní paměti lidstva. V krátkých, výstižných heslech se nám tu přibližují slavní autoři bestsellerů i polozapomenutí spisovatelé – všechny spojuje jedno: kvalita jejich děl, která přestála zkoušku času. Kniha je doplněna bohatým obrazovým materiálem, který jí dodává na přitažlivosti.




Není nad to se dozvědět, co by si člověk měl přečíst, zejména když ví, že to prostě nikdy nestihne. Takže zemřu s pocitem, že mi v životě něco nevyšlo. Minimálně z hlediska čtenářství. Safra… Knihu jsem vlastně jako takovou nepřečetl. Spíše prolistoval a důkladně přečetl jen některá hesla. Skoro polovina z oněch 1001 titulů totiž nebyla zatím do češtiny přeložena (a některá z nich naposledy v devatenáctém století či na začátku století dvacátého, o čemž čeští editoři pečlivě informují) a tak jde spíše o to udělat si jakousi představu a získat trochu přehled, co se ve světě románů dělo a děje.

Při listování jsem si – jak je mým zvykem – dělal seznam, co přeci jenom chci stihnout. Těchto seznamů mám přehršel. Píši si je celý svůj čtenářský život. Listuji edičními plány, čtu anotace, sleduji blogy, v knihkupectví si beru všechny propagační materiály. Nechám si poradit od kamarádů. Píši si názvy titulů a jména autorů, které mi ve svých dílech doporučili autoři jiných děl. Brouzdám Databází knih... Vlastně by se dalo říct, že trávím spousty času přemýšlením a sestavováním seznamů, co si chci přečíst. Tyto seznamy však následně mizí kdesi v entropii mého života. Stávají se zlomkem mého podvědomí. Snad občas hrají roli při výběru knih v knihovně. Ale nikdy se mi nepovedlo jít do knihkupectví či knihovny s jedním z těchto seznamů tak, jako jde člověk do obchodu. Kup mlíko, chleba… Ne, stejně si vybírám intuitivně a dle momentální nálady. Ty tituly knih si zaznamenávám především pro potěšení z té možnosti být jejich potenciálním čtenářem. Z potěšení že kdesi jsou příběhy, které na mě čekají. Proto, že jsem fascinován tím obrovským množstvím slov, myšlenek. V těch knihách na mě čekají otázky, ale především odpovědi. Alespoň v to doufám. A tak si píši seznamy, co bych si tak asi mohl a měl přečíst…

A jak je vidět nejsem sám. Tato kniha je také jedním takovým seznamem touhy poznat svět literatury. Kniha je pěkně a logicky vystavěná, graficky velmi pohledná. V anotacích se tu a tam objevují zajímavé a nečekané pohledy a postřehy – což mám rád a vítám. Dosti titulů z tohoto seznamu jsem už přečetl. Ale zjišťuji, že je tomu tak dávno a že bych možná mohl ještě jednou, tentokráte s téměř padesáti roky za zády a s jistými životními zkušenostmi. V jedné z anotací se (zhruba) píše – tuto knihu byste si měli přečíst jako mladí – maximálně do dvaceti. Jako starší sice pochopíte daleko více z příběhu, ale hlavní hrdina vám poleze na nervy a nedokážete se s ním ztotožnit. To dokážete pravděpodobně pouze jako mladí, otevření všemu neočekávanému, nezmuchlaní krutou realitou… A to je vlastně odpověď na otázku, zda je potřebné se seznamů – jakýchkoliv – držet. Zda si dělat hlavu, že jsem nepřečetl to které stěžejní dílo světové literatury. Absolutně ne… Ve dvaceti pochopíte hlavního hrdinu, v padesáti kontext v příběhu… Takže čtěte to, co vám život právě nabízí. Co vás baví. Pokud vás kniha nudí, nebojte se ji odložit. A o těch dobrých mluvte… Já si je přidám do seznamu… :-)

Komentáře (1)

kniha 1001 knih, které musíte přečíst, než zemřete recenze

HannyC
24.08.2018

Naprosto úžasná recenze :) ... ani ne tak o titulu jako o seznamech ... o seznamu bez titulů ... a přesto jasná, stručná a výstižná ... s privátní třešinkou na dortu ... a - SAMOZŘEJMĚ - nezbytným poučením (doporučením) pro ostatní čtenáře :)