Proč se (ne)stát princeznou

recenze

Každá z nás se aspoň jednou v životě chtěla stát princeznou. Tak proč si náš dívčí sen nesplnit aspoň prostřednictvím Selekce, která nabízí možnost pobýt si na zámku, s krásným princem a dokonce i služebnictvem? Já to zkusila a rozhodně toho nelituji!

Vyhlášení Selekce je sen každé dívky. Jen Amerika ne, protože nehodlá opustit svého milovaného. Jenže okolnosti se změní a ona je donucena si podat přihlášku. Nebere to vážně, protože jak by zrovna ji mohli přijmout? Jenže Amerika je opravdu vybrána mezi dalších třicet pět dívek, které budou soutěžit o srdce prince Maxona. Dokáže se Mer s princem sblížit, když v sobě nosí i lásku k někomu jinému?

Byla jsem pro ně hrozba. A bylo nad míru jasné, že se mě chtějí dostat z kola ven.

Už na první pohled kniha zaujme svoji neskutečnou obálkou. Mladá dáma s úžasnými šaty, které si přeje každá z nás mít aspoň jednou na sobě. K tomu ty zrcadla a korunka nad názvem. Jedním slovem kouzelné. Stejně jako příběh, do kterého nás autorka zavedla.

Hned po první stránce mi bylo jasné, že kniha se bude číst sama. Krátké, lehké věty, které čtenáře zaujmou a neodradí od otáčení na následující strany. Takže nehledejte žádné hlubší myšlenky, jen se nechejte unášet krásou i emocemi příběhu.

Kolem sebe uvidíte krásné domy, naše hlavní hrdiny i spoustu nevtíravých detailů. Budete v knize po celou dobu a užijete si trable, radosti i smutek spolu s Amerikou. Po každém odložení budete dychtit po znovu začtení do světa šatů a princezen.

Jenže kniha nemá jen své klady, nýbrž musím podotknout i mínusy. První a hlavní bod je předvídatelnost. Po celou dobu jsem tušila, co se jak vyvrbí a ani nemusím číst další díly, abych věděla, jak to celé dopadne. Názvy knih jsou až příliš vypovídající, což je hodně na škodu.

A druhá věc, na kterou jsem ale byla předem připravená, je milostný trojúhelník. U většiny knih bych to kritizovala i na tři odstavce, ale tady se to dalo hodně očekávat a čtenář byl na to předem upozorněn. To zmírňuje efekt klišé, ale stejně mě to zklamalo.

„Někdo to vyhrát musí Americo. A ty máš stejnou šanci jako ostatní.“

Amerika je skvělá mladá holka, která vlastně nic nechce. Je skromná, milá a chce pro svoji rodinu to nejlepší. Rodina byla taky její jediný důvod zůstávat v soutěži, než se spřátelila s princem. Ameriku jsem si hned zamilovala. Její laskavá povaha mě zasáhla a utvrdila mě v tom, že hodní lidé stále existují. Princ Maxon je zpočátku trochu odtažitý, ale postupně roztává a čtenáře zamotává do svých tajemných sítí. Nakonec, aby to byl správný trojúhelník, je tu Aspen, kterého jsem neměla ráda. Ať si říká, kdo chce, co chce, mě byl hned od začátku protivný.

Celkově jsem z knihy nadšená pro její původ, krásu popisů a originální myšlenku. Nakonec totiž v každé pohádce je nějaké ponaučení, které si sebou čtenář ponese navždy.

Komentáře (0)