Proč by muži neměli mít děti

recenze

Rodičovství není žádná procházka rájem. To ví snad každý člověk, ať už matka nebo otec, který do tohoto úseku života vstoupil a nebo teprve vstupuje. O tom, jak je to opravdu náročné se však dozvídá až ten, který si domů přinese malé bezbranné téměř vždy krásné miminko.

Domink Landsman je autor nejenom této publikace, ale i blogu, kde se s čtenáři poděluje o své zážitky z rodičovské dovolené. Jeho styl podání je opravdu humorný a bohužel dost často i reálný. Jako matka dvouleté holčičky jsem si často při čtení zavzpomínala na své zážitky a zkušenosti. Ač je každé dítě jiné, tak je spousta momentů, které se odvíjejí naprosto totožně.

Jedno je jisté, muži i ženy přemýšlí jinak. Bohužel v tento moment přemýšlí jinak i malé dítě, které vidí vše téměř poprvé a náležitě si to užívá. Přeci jen potřebuje zjistit, k čemu je život na tomto světě dobrý a proč stojí za to si to užívat do sytosti – spánek, nespánek.

Útlá, menší knížečka je rozdělena do šesti částí, které zobrazují rok života malého Čeňka a jeho rodičů. Nejprve nás autor zavádí do doby, která byla ještě před Čeňkem. Poté ihned následují první určující momenty s Čeňkem a potom jakési proplouvání všedními dny, strastmi, radostmi, hlavně teda neřestmi v malém bytečku, který se stává útočištěm pro rodinné členy – matku, otce alias fotra a syna.

Podání příběhu o Čeňkovi, s Čeňkem, bez Čeňka a za Čeňkem je čtivé, přesto jsem knihu nemohla zltnout na posezení. Autor vše přednáší s častou nadsázkou a mě to možná díky tomu dělalo problém číst v kuse. Raději jsem si knihu vždy odložila a za nějaký čas se k ní vrátila a opět se zasmála.
Věřím, že udělá radost nejednomu čtenáři. Jako zpestření rodičovských stereotypů a povinností určitě doporučuji.

Komentáře (0)