Příběhy sběratele starožitností přivádějí duchy z historie

recenze

Příběhy sběratele starožitností (2013) 4 z 5 / Kni-holka
Příběhy sběratele starožitností

Sbírka strašidelných spisů představuje svět duchů viktoriánské Anglie. Montague Rhodes James čtenářům předkládá povídky, které odhalují realitu samotných přízraků i lidí, kteří s nimi přišli do styku. Upozornění: po přečtení budete duchy vidět všude.

K milovníkům fantastiky a strašidelných příběhů dorazila antologie s názvemPříběhy sběratele starožitností. Sbírka hrůzu nahánějících a tajemných vyprávění, jež i za dnešních večerů dokážou čtenářům zrychlit puls, pochází z pera Montague Rhodes Jamese.

M. R. James
Narodil se v Anglii roku 1862, odkud také pochází i většina jeho. Celý život se věnoval akademické práci. Podílel se na katalogizaci rukopisů v Cambridgské univerzitě. Publikoval vlastní články o výtvarném umění a literatuře, historii a archeologii. Byl ředitelem muzea Fitzwilliam a děkanem univerzity Eton. Pro potěchu napsal 33 strašidelných a duchařských povídek, jež vydal až na nátlak svých přátel (Příběhy sběratele starožitností 1 a 2, Hubený duch a jiné povídky, Výstraha zvědavcům a jiné povídky, Oči plné děsu).

Ochutnávka děsuplných povídek

Příběhy sběratele starožitností jsou prvním dílem z plánovaných dvou. Kniha obsahuje celkem osmnáct povídek a dvě úvodní statě, kde se čtenář seznámí s důvody vzniku díla, jak se autor k psaní duchařských příběhů dostal a kteří autoři ho inspirovali.

Povídky nejsou zbytečně dlouhé. Přesto dokážou říci vše podstatné o prostředí a důkladně čtenáře seznámit s postavami. Podíváme se třeba do starověkého kláštera (Poklad opata Tomáše). Zde se dostaneme na stopu velkého pokladu, který ovšem hlídá tvor z podsvětí. Nebo se můžeme vrátit do školních let (Stalo se ve škole) a zavzpomínat na příběhy, které po kolejích kolovaly. A co příběh o muži, jenž toužil po nesmrtelnosti (Ztracená srdce)? Po přečtení chvíli trvá, než čtenář opět popadne klidný dech.

Text je přehledný a psaný spisovným, lehkým jazykem, často doplněný vtipnými poznámkami. Sem tam je použito i několika vulgarismů. Pro ochranu soukromí jsou v textu vynechána jména osob či názvy měst. To ovšem nic nemění na příjemném zážitku získaného z četby. Příběhy jsou doprovázeny ilustracemi od Jakuba Janovského, jež svou expresivitou dokážou ve čtenáři probudit pocity strachu a úzkosti.

Povídky z originálních a nezvyklých kulis

Od svých předchůdců se James liší jedním výrazným způsobem: nepoužívá gotická klišé typická pro duchařské příběhy. Ve vyprávění proto zcela vynechává staré zříceniny, mauzolea a jiná již otřepaná duchařská místa. Taktéž doplňující zvuky doprovázející příchod duchů (meluzína, kostelní zvony) se v jeho vyprávění neobjevují.

James totiž věří, že každý si s sebou nese svého ducha. Zasazuje je do prostředí hotelů, školy či zahrady. Spolu s výbornými znalostmi historie, lidských nervů a pocitů mají jeho příběhy realističtější a tím i strašidelnější nádech. Navíc je každý příběh založený na skutečné události, jež buď sám objevil při výzkumech, nebo které mu svědek události vyprávěl.

Spíše napětí, než pocit strachu

Henry James však není druh autora, jenž by svého čtenáře děsil. Povídky jsou maximálně znepokojivé, mnohdy (možná i záměrně) usměvavé (kolikrát se postava příběhu dostala do problémů jen díky své namyšlenosti či tvrdohlavosti). Je to spíše milá starosvětská literární rozkoš, jejímž úkolem je nás zavést do starých časů. Spíše než k hororu bychom ho tedy mohli zařadit do sekce psychologického románu. Povídky totiž obsahují prvky freudovské psychoanalýzy.


Příběhy sběratele starožitností Příběhy sběratele starožitností Montague Rhodes James

Na samém konci 19. století, v době, kdy vrcholila éra anglických duchařských příběhů, přichází nenápadný gentleman Montague R. James – uznávaný odborník na staré rukopisy a vysoce postavený učenec, který po večerech toliko pro své... více


Komentáře (0)

Přidat komentář