Příběh o lásce i bolesti napříč desetiletími

recenze

Musíme být statečné je název románu britské autorky Frances Liardet, který je vlastně trochu jiný, než jak se na první pohled může zdát. Z příběhu o útrapách během druhé světové války se totiž vyvíjí mateřské drama, končící desítky let po konci bojů.

Hlavní hrdinkou je mladá žena Ellen, které je jen něco málo přes dvacet let. Píše se rok 1940 a Evropu zasáhla katastrofa jménem druhá světová válka. Jednoho dne narazí vlídná Britka na opuštěnou spící holčičku, k níž se nikdo nehlásí. Jmenuje se Pamela. Ellen se jí ujme a postupně si vybudovávají velice silný vztah. Ten je ovšem zničehonic ukončen nečekanou událostí.

To je stručný popis vlastně jen začátku celého příběhu. První část se odehrává především v bombardované Británii. Autorce se přesvědčivě povedlo vykreslit atmosféru plnou strachu a strádání, která postihla tehdejší svět. Ze začátku se bude čtenářovi zdát, že před sebou má pouze další z mnoha knih o událostech nejvražednější války. To ovšem není tak docela pravda.

Celá zápletka totiž sahá nejen o řadu let dříve, ale i o desítky let později. Jedná se vlastně o takový fiktivní životopis jedné vymyšlené postavy, jež si vás získá svou vstřícností a láskou. Z chudé vesnické dívky se stala dáma, která sice nikdy neměla vlastní děti, ale během života se starala o řadu „cizích“. Život jí ovšem připravil řadu překážek a bolesti, aby se mohla vždy odrazit ode dna a vrátit se zpět na vrchol štěstí.

Jak už jste sami pochopili, v tomto románu vás čekají cesty napříč časem. Vrátíte se do dětství hlavní hrdinky a poté rovněž sledujete její stárnutí napříč dlouhými roky. Ústřední roli ovšem hraje mateřská láska. Společně s Ellen budete poznávat skryté city k dětem, které jsou velice silné a skutečně nikdy neuvadnou.

Příběh obsahuje řadu dramatických momentů, smutných situací, ale i očekávaných veselých setkání. Vlastně tak nějak celou dobu víte, jak to bude celé zakončeno. Přesto jste na konci znovu dojatí. Knihu bych asi doporučil spíše ženám, které daleko více ocení všechny přítomné emoce. Právě o ně tu totiž především jde.

Celkově mě ovšem zaujaly i charismatické postavy, kouzelné prostředí britského venkova a řada příjemných dialogů. Nejedná se o žádnou zběsilou jízdu, ale pozvolné vyprávění o osudech běžných lidí. Pro děj hrají velice důležitou roli i dopisy, díky kterým jsou události částečně uvěřitelnější.

Musíme být statečné určitě není titulem pro každého. Nabízí ovšem velice působivou cestu napříč časem a událostmi, hodně emocí a dramat. Na konci vlastně budete docela smutní, že celý tento literární svět opouštíte a necháváte jeho postavy uložené kdesi ve vaší knihovně. Ale kdo ví. Třeba se k němu ještě někdy vrátíte a opět se ponoříte do jeho vln.

Prosinec 1940. Během evakuace Southamptonu narazí mladá Ellen na děcko spící v opuštěném autobusu. Malá Pamela, ke které se nikdo nehlásí, si brzy získá její srdce. Navzdory tomu, že ve světě zuří světová válka, Pamela a Ellen zaž... více

Komentáře (0)