Příběh mateřídoušky

recenze

Knihu jsem dočetla ráno a ještě ve mě příjemně doznívá. Příběh Aničky se synem Filípkem a manželem Mirkem v přítomnosti, linka prababičky Věry v minulosti.

Nevšední nápad propojení minulosti s přítomností. Minulost jsem měla snad ještě raději, i když obě jsou moc hezky napsané. Sedí mi styl psaní, vyjadřování. Z minulosti je cítit atmosféra té doby.

Anička si musí srovnat myšlenky, priority, budoucnost. Co s domečkem na kopci po babičce, který jen chátrá? Co s manželstvím? Prožily spoustu krásného, ale jdou některé věci odpustit? Při toulkách po rodné vesnici Lomná u Těšínska, povídáním s lidmi a touláním se v myšlenkách si ujasní, za co je důležité bojovat a co nechat být.

Nelehký život lidí na Těšínsku je nevyčerpatelná zásoba informací. Líbí se mi na knize, že je vidět, kolik práce si na ní autorka dala. Děj Vás vtáhne a přirozené prolínaní mezi Aničkou a Věrou vás v ničem neruší. Po přečtení knihy máte chuť jít i vy po stopách svých předků. Cítíte tíhu viny, lásku odhodlání, vůli, dobro, zlo a spoustu jiných emocí. Mám jen jedno varování! Knihu po otevření nezavřete.

Konec mě dojal a já si ještě chvíli pobyla s knihou ve formě bonusů, které najdete přes QR kód na konci knihy. Video, fotografie a bonusová kapitola.

Komentáře (0)