Přečteno: Limea

recenze

Limea (2021) / knihomolka239
Přečteno: Limea
Po přečtení Kronik prachu mi bylo jasné, že od autorky bych si přečetla cokoliv dalšího. Když vyšla Limea, nebylo tedy vůbec co řešit a po knize jsem sáhla ihned. Ne tedy tak úplně, protože jsem musela dát přednost četbě do školy, ale Limea byla první kniha, po které jsem sáhla, když jsem měla chvilku času na čtení něčeho svého.

Prvním poměrně překvapivým faktem je téma, do kterého se autorka pustila. Nevím, jak vy, ale já bych po kronikách čekala další čistou romantiku. Limea se ale odehrává na ostrově a autorka se pouští do trochu jiného žánru (i když bych to nenazvala přímo fantasy, jak je kniha někdy označována). Romantika tu ale také nechybí.

Limea je součástí národa Sorayů, který žije na ostrově, kde věci fungují trochu jinak, než jsme zvyklí. Obecně by se dalo říct, že jsou tu otočené typické role můžu a žen. Je tedy běžné, že ženy chodí lovit, zatímco muži se starají o domácnost. Limeu si tedy můžete představit jako silnou, víceméně nezávislou hlavní hrdinku, která se chce stát nejlepší lovkyní a tvrdě si jde za svým cílem.

To jí ale trochu zkomplikuje neznámý muž, který se objeví na pobřeží. I přes všechny instinkty ho Limea nedokáže nechat jen tak zemřít a naopak se rozhodne, že ho zachrání a vyléčí. Záchranou cizince jí ale hrozí nebezpečí. Sorayové si na cizince dávají velký pozor a nesnesou nic nového, je tedy víc než jasné, že kdyby ho objevili, nedopadlo by to dobře pro něj ani pro Limeu.

Ti dva se ale i přes velkou nejistotu a nedůvěru, kterou vůči sobě mají, sbližují čím dál tím víc.

Lin Rina zpracovala námět, který jsem v YA ještě nezaznamenala. I přesto mi ale víc sedly zmíněné Kroniky prachu. Možná to je tím, že jsem knihu četla jako první a od Limey jsem potom měla trochu jiná očekávání.

Limea každopádně nebyla vůbec špatná. Autorka skvěla napsala hlavní postavu, využila originální námět a zakomponovala sem i téma mužských a ženských rolí ve společnosti. Poukazuje především na to, že i ženy mohou lovit a i muži mohou být v domácnosti.
Děj plynul rychle a v knize se téměř neustále něco dělo, takže jako čtenář jsem se rozhodně nenudila. Možná bych ocenila trochu hlubší pohled do fungování samotného kmene. Základní informace jsem se dozvěděla, ale možná by se daly najít další zajímavé věci, které by stály za zmínku.

Hodnotím 75 %, protože i když se mi kniha líbila, nebyla jsem z ní tak nadšená, jako z Kronik prachu.

Za zaslání knihy k recenzi vděčím Albatros Media!

Komentáře (0)

kniha Limea recenze