Přečteno: Lásku nespočítáš

recenze

Lásku nespočítáš (2021) / knihomolka239
Přečteno: Lásku nespočítáš
Lea trpí obsedantně kompulzivní poruchou. To pro ni znamená, že má neustálou potřebu všechno přepočítávat, potřebuje kolem sebe mít pořádek a systém a zvládá fungovat jen díky rituálům, které si zavedla. Vzhledem k uplynulým událostem se ale dostává do blázince, jak sama říká.

Druhou postavou je Jay, který působí poměrně negativně. Je zapletený do obchodu s drogami, nedbá žádných pravidel a životem zkrátka nějak proplouvá. Zároveň je za své činy nucen vykonávat veřejně prospěšné práce, což v jeho případě znamená úklid v psychiatrické léčebně.

Asi vám je jasné, kde se tihle dva potkají. Není to ale žádná láska na první pohled, dokonce se ani nedá mluvit o nějakých sympatiích. Lea ho zkrátka chytí při krádeži a navrhne mu obchod. Ona nic neřekne a on ji u sebe nechá bydlet, dokud se její stav alespoň trochu nezlepší. V blázinci už totiž nemůže vydržet.

Není žádným překvapením, že tihle dva se tak nesnáší, až se do sebe zamilují. Vývoj jejich vztahu je zprvu pomalý a přesně takový, jak bych očekávala. Najednou se ale dají dohromady poměrně rychle. Tato část mi přišla uspěchaná a moc nechápu, proč autorka píše slow burn romantiku, která se z ničeho nic posune na úplně jiný level a během pár stran už jsou do sebe zamilovaní až po uši. Myslím, že pomalý vývoj se dal klidně táhnout až do konce a finále, kdy jejich vztah propukne naplno, mělo přijít později.

Rozhodně ale cením tématiku OCD, do které se autorka pustila. Z pohledu laika mi připadá, že ji zpracovala moc hezky a čtenáři dokázala přiblížit, o co se vlastně jedná a jak daná osoba svou nemoc prožívá. Kapitoly jsou psané ze dvou pohledů, vidíme tedy, jak na situaci pohlíží Lea a jak ji prožívá a zároveň je zde pohled Jaye, který se to celé snaží nějak pochopit.

I když se autorka zaměřila na vztah Ley a Jaye, osobně by mě zajímalo i něco víc z pohledu rodičů Ley. Ti se v knize párkrát objeví a čtenář si udělá obrázek, jak k situaci přistupují, myslím si ale, že by si zasloužili více prostoru.

V závěru jsem, možná díky svým očekáváním, trochu zklamaná. Autorka dobře zpracovala hlavní téma, postava Ley se povedla a děj rychle utíká. Zároveň je tu ale pár věcí, které mi neseděly nebo mě zklamaly. Myslím, že příběh stojí za přečtení, jen nepočítejte s tím, že to bude nejlepší kniha, kterou jste kdy četli. Jestli vás téma psychické nemoci zajímá, pusťte se do ní, ale pakliže ji chcete číst hlavně kvůli romantice a vývoji vztahu hlavních hrdinů, sáhněte po něčem jiném.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji Albatros Media!

Komentáře (0)

kniha Lásku nespočítáš recenze