Přečteno: Evina iluze

recenze

I když jsem to nečekala, z prvního dílu jsem byla nadšená. Líbil se mi opravdu zajímavý příběh a vůbec myšlenka celé té knihy. Oblíbila jsem si postavu Evy, se kterou jsem soucítila a byla zkrátka skvěle napsaná.

Po zhruba roce jsme se dočkali druhého dílu, na který jsem se tak těšila!

Celý děj začíná ve chvíli, kdy se Evě podaří konečně získat svobodu a utéct. To si ale lidé ve věži nenechají jen tak líbit a neustále se ji snaží najít a dostat zpátky do "bezpečí". Eva ale není sama, pomáhá jí skupina rebelů, kteří bojují proti režimu a Evě nabídnou, že může zůstat u nich. Slibují, že je v bezpečí. Je tomu ale skutečně tak?

Po prvním díle jsem byla plná očekávání a doufala jsem, že druhý díl bude minimálně tak skvělý, jako ten první. Bohužel mě ale docela zklamal.

Postava Evy už není ta stejná, která byla ve věži. Je logické, že se bude chovat jinak, ale místy mi byl její přístup opravdu proti srsti a nedokázala jsem ji chápat.
Děj byl sice stejně zajímavý, jako v prvním díle, utíkal ale mnohem pomaleji. Moc si to nedokážu vysvětlit, ale autoři mě zkrátka nedokázali udržet u čtení a několikrát jsem raději šla dělat něco jiného a knihu, kterou jsem mohla přečíst za večer, jsem četla týden. Pro někoho to možná není nijak dlouhá doba, ale se svým tempem zvládám jednu knihu za dva dny. V současné covidové situaci ještě rychleji.

Pořádně mě kniha chytla až pár desítek stran před koncem a to je na mě opravdu pozdě. Přitom na pomalé tempo jsem zvyklá už z prvního dílu, kde mi nevadilo.

Zkrátka a dobře se zde potvrdilo pravidlo, že druhé díly bývají ty nejslabší a nezbývá než doufat, že zakončení trilogie bude stejně parádní, jako první díl.

Hodnotím 70 % a za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství #Booklab!

Komentáře (0)