Přečteno: Dům soli a smutku

recenze

Dům soli a smutku (2020) / knihomolka239
Přečteno: Dům soli a smutku
Když vyšel Dům soli a smutku, všichni ho vychvalovali do nebes a já si říkala, že se do knihy musím pustit co nejdříve. Ještě víc mě potom nalákal fakt, že se jedná o retelling pohádky od Bratří Grimmů.
Ke knížce jsem se nakonec dostala až zhruba měsíc po jejím vydání v rámci společného čtení na instagramu. A zcela upřímně, kdybych neměla každý den určený počet stran, který "musím" přečíst, asi bych ji ani nedočítala.

V příběhu vystupuje dvanáct sester, které jsou prokleté. Na začátku příběhu už jsou čtyři z nich mrtvé a všechny jejich smrti byly opravdu tragické. Epidemie moru, záhadné utonutí nebo smrtelný pád z útesu. To je až moc náhod naráz, co? Všichni, až na Annaleigh, si myslí, že za to může právě jejich prokletí. Annaleigh tomu ale nevěří a už vůbec si nemyslí, že to byly jen náhody.
Dále zde máme fakt, že všechny sestry každou noc navštěvují zvláštní, tajemný bál, na kterém až do úsvitu tančí. Protančené střevíčky u nich proto nejsou žádnou výjimkou.

Abych nezačínala negativně, shrneme si nejdřív klady této knihy. Rozhodně mě zaujala temná a ponurá atmosféra kniha, která byla naprosto parádní. Námět je také poměrně zajímavý a pokud vím, je to první převyprávění této pohádky.

Negativ jsem ale bohužel našla víc. Za prvé to je autorčin styl psaní a vůbec to, jak celý příběh vypráví. Zkrátka a dobře mě to moc nebavilo a měla jsem problém se u knihy udržet. Některé kapitoly končily docela napínavě, ale rozhodně ne všechny. Zároveň i když nějaká kapitola skončila napínavě a chvilku mě děj zajímal, zhruba v polovině další kapitoly se konkrétní událost nějak uzavřela případně odsunula a já zase neměla chuť číst dál.

Dalším problémem je poměrně dost postav, ve kterých jsem se pravidelně ztrácela.
Navíc kniha balancuje mezi různými žánry - od děsivější pohádky přes thriller až k mytologii a obecně to byla taková směs všeho, která ale bohužel nedávala moc smysl a nevidím důvod, proč autorka chce zasahovat do více žánrů najednou.

Závěr knihy, tedy pár desítek stran před koncem mě docela překvapil, protože příběh mě začal docela bavit a snad poprvé za celé čtení mě zajímalo, jak to skončí. Právě tato část dost vylepšila moje hodnocení. Samotný konec byl docela uspěchaný a myslím si, že by autorka klidně mohla ještě pár stran přidat a trochu celou situaci vysvětlit.

Kniha mi ale celkově moc nesedla a proto hodnotím 65 %.

Komentáře (0)

kniha Dům soli a smutku recenze