Prázdniny v Česku plné zajímavostí i bizarností

recenze

Ladislav Zibura během pandemie koronaviru nemohl cestovat do zahraničí, tak se rozhodl užít si Prázdniny v Česku. Tentokrát nechodí a dokonce ani nestopuje, ale vydává se na road-trip po krásách naší domoviny ve svém Nissanu Cube (a snaží se nenabourat nebo nesrazit nějakého nebohého cyklistu).

Ladislav Zibura jezdí křížem krážem Českou republikou s cílem navštívit více či méně známá a někdy i dost podivná místa v naší kotlině a hlavně se setkat s co nejvíce lidmi, mluvit s nimi a poslouchat jejich historky. Společně s princem Ládíkem tak můžeme navštívit kuriozní místa jako je podhledna v obci Svinná u České Třebové, obří mrazák na sníh v Novém městě na Moravě, dozvíme se, kde na benzínce natankovat kromě benzínu taky tuzemák nebo kde najít velkou výstavu vycpaných psů (pokud tedy něco takového vůbec chcete vidět). Obzvlášť se mi líbila část v Jižních Čechách, které jsou pro mě i prince Ládíka rodným krajem, a jeho poznámky na poměrně svéráznou mluvu Jihočechů.

Ladislav Zibura už od začátku nepsal klasické cestopisy, a ani tentokrát tomu není jinak. V Prázdninách v Česku propojil známá i bizarní místa v České republice se svým typickým, ironickým smyslem pro humor, neobvyklými zážitky, spoustou zábavných či trefných historek a množstvím zajímavých informací. Ladislav Zibura se vypsal a vyzrál (a to už jeho první kniha 40 dní pěšky do Jeruzaléma byla velmi povedená) a v Prázdninách v Česku se dopracoval ke svému vlastnímu, jedinečnému a skvělému stylu. A ilustrace autorského dua Tomski a Polanski, které mě v předchozích titulech Pěšky po Arménii a Gruzii a Prázdniny v Evropě nechávaly poměrně chladnou, jsou tentokrát mimořádně působivé, atmosférické a požitek z knihy ještě umocňují.

Cílem knihy Prázdniny po Česku není seznam míst, co musíte navštívit, ale ukázat, že Češi nejsou jen věčně naštvaní, nabručení pesimisti, ale lidé s jedinečným smyslem pro humor a zájmy jako je houbaření, turistika nebo tramping. Že se u nás dá taky zažít dobrodružství a stačí si k němu zahrát na převaděče za doby totalismu, přespat ve zřícenině továrny nebo si půjčit osla. A taky že jsme národ kutilů, o čemž se můžete přesvědčit na výstavě kutilství na zámku v Polné nebo třeba na hradě Švecburgu u Kváskovic, který patří mezi nejmenší a nejmladší hrady v České republice, protože první zmínka o něm je z roku 2007.

Pokud byste ale chtěli některé z výletů a dobrodružství podle Ladislava Zibury napodobit, tak je dobré nezapomínat, že princ Ládík je celebrita, takže se dostane tam, kam obyčejný člověk ne, nebo se s ním baví lidé, kteří by se s vámi nejspíš nezdržovali.

Prázdniny v Česku jsou podle mě (možná překvapivě) nejpodařenější Ziburovka, přestože nás tentokrát nezavádí do žádných dalekých či exotických krajů. A já už se nemůžu dočkat, až se s Ladislavem Ziburou vydám na slavnou pouť do Santiaga de Compostela v jeho nové knize Všechny cesty vedou do Santiaga, která vyjde v říjnu 2023.

4,5/5

Komentáře (0)