Pravdivý průvodce bulímií

recenze

Z deníku bulimičky (2003) 3 z 5 / dennie3
Z deníku bulimičky

"Víte, co je na bulímii nejhorší? Že vás naprosto ovládá. Můžete si stokrát sami říkat, že už to nikdy neuděláte, že je to odporné, že se vám to příčí. Nepomůže to."

Jana Sladká-Ševčíková nám ve své knize ukazuje, jak se prala s touto nemocí dvanáct dlouhých let. Vysvětluje, kde se příznaky nemoce objevily poprvé, jak se spustily startéry, vykresluje přesný průběh.
Co mi na knize na první pohled ihned vadilo, je obal. Nelíbí se mi, že působí jako první stránka nějakého dívčího komiksu. Navíc vůbec nekoresponduje s knihou, protože ta je napsaná dospělou ženou, která si prošla příšernou nemocí. Já osobně bych volila obal střídmější a necpala bych tam nějakou graficky zpracovanou dívku.
Příběh je od počátku velice poutavý. Autorka odhaluje svůj názor na bulímii, svůj přístup, své zkušenosti. V mnoha ohledech je velice přesná - třeba když počítá peníze utracené za boj s nemocí, nebo když popisuje všechno to jídlo.
Určité úryvky jsou čtivé a dynamické, jiné zase příliš popisné a nezáživné. V jedné části Jana vkládá do knihy dopisy, které jí manžel dřív psal, a to se mi do kontextu moc nehodí. Přijde mi, že je to jejich osobní věc, která s bulímií nemá nic moc společného (tolik narážek na tělo tam totiž zase nebylo).
Autorka píše poměrně čtivě, ale právě kvůli příliš přesným detailům mě první polovina nebavila tolik, jak by jinak mohla. A druhá mě nebavila téměř vůbec.
Na konci se Jana věnuje tomu, jak se s nemocí vypořádat, co dělat, co nedělat. Celkově je kniha spíš pro dívky, které si myslí, že bulímií třeba opravdu trpí nebo mají nějaké problémy s příjmem potravy. Autorka jim chce pomoct a ukázat jim, že ta lepší cesta tu je. Přesto si knihu můžou přečíst i jiní lidé a nijak jim to neuškodí, možná kromě toho, že rady a podobně jim budou k ničemu. Poslední část tedy můžou rovnou přeskočit.
Knize dávám tři hvězdičky, protože mi ukázala pravdivou stránku bulímie, ale nebavila mě natolik, abych z toho byla bůhvíjak odvařená. Posledních pár kapitol už jsem jen počítala stránky do konce, abych to měla za sebou.

Komentáře (0)

Přidat komentář