Poselství dětí nového věku

recenze

Autorka se znovu vrací k tématu indigových dětí a dětí, které si pamatují část svých minulých životů a často skrze ně nám říkají moudrost, o které je zřejmé, že jako malé děti neměly jak k ní přijít!
To mi přišlo minimálně zarážející a rozhodně to i ve skeptikovi zahlodá. Příběhů dětí, příběhů z praxe (souvislosti zdravotní, rodinné a právě ty niterné, minulé) je tu ještě více než v první knize Děti nového věku, autorka přidává více informací. Více rodičů se jí ozývalo nejen s tím, co jim samotným děti říkaly, ale také s tím, jak si sami rozpomínali na své dětství a podobné vzpomínky.

V Poselství dětí nového věku je více příběhů spojených s terapiemi. Je trochu škoda, že nejsou více rozepsané, podrobné cesty, které vedly k výpovědím by byly velmi zajímavé stejně jako metody, jakými došlo k upevnění popsaných uvědomění a faktů a jak se to vše projevilo v reálném životě.

Jsou tu opět obrázky, které dokreslují celou atmosféru.
A autorka opět přináší další úhly pohledů od nových, jiných autorů, kteří se tématikou zabývají už dlouhou dobu. Porovnává poznatky, potvrzuje si jimi své zažité.

Komentáře (0)