Pojízdná čajovna splněných snů

recenze

S autorkou jsem se nedávno potkala u její předchozí knihy Kouzelná Paříž: obchůdek s knihami. Nebyla jsem vůbec spokojená, protože jsem si absolutně nesedla s hlavní hrdinkou. Jenže nejsem typ, který by zavrhoval autorku po první knize, takže jsem sáhla i po Pojízdné čajovně splněných snů a doufala, že se budu bavit. A bavila jsem se. Fakt. Dobré to bylo – tak akorát mi to sedlo do nálady. I když mi někdo hodně blízký řekl, že je to taková babičkovská obálka =D no jako je no – ale hrdinka má dvaatřicet, takže jsem s ní mohla jakžtakž ztotožnit a kupodivu jsem si čtení užila.

Rosie se zbortí svět, když ji náhle opustí manžel, aby si hned vzápětí založil rodinu se svou milenkou. V opilosti si koupí růžové obytné auto a vyráží na cestu neznámo kam. Věří, že si tak utřídí myšlenky a zkusí nastartovat své mizerné sebevědomí. Docela šílenost a nemyslím si, že by to nějaký racionálně smýšlející člověk udělal, ale Rosie jsem to věřila. Byla to vážně nešťastná kuchařka v michelinské restauraci, která ji po tomto „skandálu“ přišla jako přílišné nepřátelské prostředí. Na své nové cestě vaří ve své pojízdné čajovně ty nejlahodnější čajové směsi a peče přesně takové pečivo a dorty, jaké milovala v dětství. Žádné mrňavé porcičky za astronomické částky, ale kus něčeho, do čeho se zakousnete a vykouzlí vám to úsměv na tváři.

Do života se jí připlete fajnová Aria, která vlastní pojízdné knihkupectví a společně se tak vydává na různá místa – festivaly, akce, sportovní utkání, a tam prodávají své výrobky.

Rosie každý den překonává sám sebe, navazuje nová přátelství a možná i lásku. Kolem ní se totiž motá až příliš atraktivní Max, vegan, který považuje cukr za zkázu lidstva. Taky je ale neuvěřitelně vtipný a pozorný.

Tahle knížka se hodí na všechny ty večery, kdy si potřebujete odpočinout a volíte ke čtení jednoduchý a milý příběh.

Komentáře (0)