Pohádkový příběh na pomezí fantazie a reality

recenze

Jak měsíček a hvězdičky pomohli panence (2016) / Darebačka
Pohádkový příběh na pomezí fantazie a reality
Kniha Jak měsíček a hvězdičky pomohli panence upoutá milou, něžnou ilustrací na obálce, která přesně vystihuje autorčin empatický přístup k dětskému hrdinovi. Na prvních stránkách se seznamujeme s holčičkou Marcelkou, které zdánlivě nic nechybí. Má pokojíček plný hraček, její tatínek, úspěšný tenista, splní každé její materiální přání. Ale holčička přesto šťastná není. Maminka a tatínek Marcelku milují, ale zapomínají na to, že nejdůležitější je pro malé dítě pozornost rodičů a společně strávený čas. A tak vyrůstá z Marcelky povrchní bytost, která si neváží věcí, chová se ošklivě k hračkám a svou panenku nahradí bez mrknutí oka za novou, hezčí. Odložená, nešťastná panenka Květuška skončí na zemi, zavalena hromadou dalších hraček. Teď je potřeba, aby na scénu nastoupily pohádkové bytosti, v tomto případě personifikované hvězdičky s měsíčkem. Nebeská tělesa už nechtějí jen tak nečinně přihlížet příkoří, které se panence děje, a rozhodnou se zasáhnout. Je načase, aby se panenka Květuška dostala do těch správných rukou…

Tato moderní pohádka čtenáře z části ponechává v našem, reálném světě, kde se dospělí i děti musejí občas potýkat s menšími i většími problémy. Autorka tu otevírá téma společenských rozdílů, kdy nás s sebou bere do dvou odlišných prostředí. Na jedné straně nadbytek všeho a konzumní honba za ziskem a úspěchem, na druhé straně chudší prostředí, kde si lidé váží i toho mála, co mají. Bohatá rodina je tady (možná trochu stereotypním přístupem) popisována jako lehce dysfunkční prostředí, kdy jsou rodiče příliš zahledění do sebe a nevšímají si, že dítě citově strádá nedostatkem jejich pozornosti. A tak není divu, že malá Marcelka vyrůstá jak dříví v lese a přebírá si překroucený žebříček hodnot, kde na prvním místě stojí majetek. Ostatně tatínek se argumentem finančního zabezpečení rodiny neustále ohání, aby zdůvodnil, proč bývá často pryč. A proto musí přijít vnější zásah, aby si rodina uvědomila, že je něco špatně. Tou silou, která dá vše do pohybu, je rozhodnutí měsíčka a hvězdiček pomoci nešťastné panence. Najde Květuška novou, laskavou majitelku, která ji bude mít ráda takovou, jaká je? Trošku starší, ušmudlanou, s natrženými šatičkami?

Tuto otázku si pokládá nejen malý čtenář, ale i nebeská tělesa, která se rozhodnou vydat ještě jednou na Zem. Nakukují oknem nejdříve do domu Marcelky a poté i Evičky a zjišťují, jak se holčičkám a hlavně panence daří. Tyto závěrečné stránky knihy dýchají vánoční atmosférou, klidem a prozřením, že čas, který strávíme se svým dítětem, je to nejcennější, co mu jako rodič můžeme dát.

Představivost dítěte je v knize rozvíjena zejména v pasážích, v nichž je popisováno dění na obloze, kde se kují plány na záchranu panenky. To vše je umocněno líbeznými ilustracemi, které rozněžní oko dětí i předčítajících dospělých. Obrázky, stejně jako text jsou vytištěny na lesklém křídovém papíru, velikost písma je uzpůsobena pokročilejšímu dětskému čtenáři. Příběh o dvou holčičkách a o panence Květušce přitáhne ke čtení spíš holčičky, ty se mohou s hrdinkami ztotožnit a společně s nimi prožít smutek, radost i životní poučení. Hlavní přínos knihy vidím v jejím výchovném poslání a v poučných mezigenaračních dialozích. Yvona Bednarová zve děti do světa plného měsíčního svitu a hvězdné záře, ale přitom je nevytrhává z životní reality.

Komentáře (0)

kniha Jak měsíček a hvězdičky pomohli panence recenze