Pohádka pro dospělé.

recenze

Tři jablka spadlá z nebe (2020) / bajub

Byla nebyla, tam někde v Arménii, na vrcholku hory Maniš-kar, zapomenutá vesnička jménem Maran. Kdysi to byla poměrně velká vesnice, ovšem válka a hladomor většinu obyvatel vyhnala či zabila, a proto v ní dnes žije pouhá hrstka starousedlíků, kteří se odmítají vzdát svých kořenů.

Máte pocit, že vám vyprávím pohádku? Nedivím se, nejste totiž tak daleko od pravdy. Při čtení knihy Tři jablka spadlá z nebe máte skutečně pocit, že čtete pohádku, což je ovšem zvláštní, protože životy hlavních hrdinů jsou převážně velmi těžké, stíhá je jedna pohroma za druhou, přesto život přijímají takový, jaký je, a to s pokorou sobě vlastní. Ve vesnici Maran jako by se čas nejen zastavil, ale spíš uvízl a úplně se zapomněl.. Lidé zde totiž žijí velmi skromně, v souladu s přírodou, tradicemi svých předků, které jdou často ruku v ruce s magičností a nadpřirozenem.

A byť je život v zapomenuté arménské vesnici velmi těžký, spojený s tvrdou prací a nelehkými životními zkouškami, nedýchá na vás depresí a bezvýchodností. Naopak. Čím více poznáváte hlavní hrdiny, rozmotáváte jejich propletené osudy, tím více na vás dýchá jakási všudypřítomná naděje. Naděje, že zítra vyjde slunce. Naděje, že zítra bude lépe.

Krásný, magický, až pohádkový příběh z arménské vesnice o důležitosti umět přijímat život, vytrvat a milovat své bližní.

Tři jablka spadlá z nebe pro toho, kdo viděl, pro toho, kdo vyprávěl, pro toho, kdo naslouchal.

Komentáře (2)

Přidat komentář

---