Pochmurný román s elektrizující atmosférou

recenze

Revival (2015) / DaveBukowski
Revival

Aneb někdy je lepší nechat elektřinu elektřinou. Mohli byste se totiž dostat na místa, o kterých byste radši neměli ani tušení…


Revival je příběhem Jamieho Mortona a Charlese Jacobse, dvou mužů spojených osudem. Alespoň se zdá, že prsty v tom má osud – oba se totiž na kratší či delší dobu setkávají po celý život a postupně sehrávají pro toho druhého větší a větší roli.

Poprvé se jejich cesty skříží v malém mainském městě Harlow, kam Jacobs přijíždí jako nový reverend a kde se ihned s tehdy šestiletým Jamiem sblíží. Chlapec bere reverenda nejen jako duchovní vzor, ale i jako dobrého kamaráda a jejich přátelství tak vydrží několik let… dokud však Jacobs při tragické autonehodě nepřijde o manželku i malého syna. Muž ztratí svoji víru, při svém posledním kázání popře Boha a nadobro odejde z Harlow.

Jeho dřívější záliba v experimentech s elektřinou však s roky přerůstá v posedlost a jak sám zjistí, existuje i jakási „tajná elektřina“, která dokáže věci nápadně připomínající zázraky – léčí to, co se zdá nevyléčitelné… Otázkou však je, zda jde Jacobsovi opravdu o léčení handicapovaných lidí, nebo má s „tajnou elektřinou“ vlastní, hrůzné záměry.

Závěr v lovecraftovském stylu

Když jsem před několika měsíci narazil na anotaci románu Revival, začal jsem tušit, že tentokrát se Stephen King bude více než na samotnou dějovou linku soustředit spíše na hlavní postavy – a teď, zhruba den poté, co jsem Revival dočetl, můžu s klidem říct, že moje tušení splnilo. A jsem za to rád – koneckonců, už snad ani není nutné zmiňovat, že psychologie je jedním z Kingových největších es v rukávu a pokud si řekne, že si jeho postavy oblíbíte a budete o nich chtít vědět čím dál víc, tak nepochybujte o tom, že to tak skutečně bude.

Není to tedy napětí, díky čemu budete od knihy jen těžko odcházet, ale právě ono dokonalé vykreslení postav spolu s velmi chytlavým vyprávěním z pohledu Jamieho Mortona, jemuž nechybí nádech nostalgie ani temné snové pasáže. Zajímavým prvkem, jenž k Revivalu neodmyslitelně patří, jsou i časté otázky dotýkající se křesťanství a víry v boha obecně, přes které nedokážete jen tak letmo přeletět očima bez většího zamyšlení.

Za samostatnou zmínku pak stojí temné a ohromující finále, které je už na první pohled poctou dalšímu hororovému velikánovi, a to samotnému H. P. Lovecraftovi. Jsem Kingovi ochoten odpustit i tu náhlou změnu stylu psaní a poněkud přehnanou košatost, s níž Lovecrafta napodobuje, protože takhle mocnou a údernou závěrečnou scénu jsem dlouho nečetl. Právě sem příběh, táhnoucí se přes několik dekád, celou dobu směřuje a právě tady jednoznačně vrcholí a děsí nás přesně tak, jak jsme na to celou dobu čekali. A nejen to – Revival zachází ještě o úroveň dále a čtenáři tak nejen nasazuje do hlavy obraz, který trumfuje i nejhorší noční můru, ale zároveň v něm vyvolává bezradný a neutěšený pocit a bere mu všechny naděje ve šťastný konec, jež si po celé dobu držel.

Jinými slovy, King mě zase dostal do kolen a já jsem po dočtení musel volat pro pomoc, aby mě jako rozprsklé vajíčko seškrábali z pohovky. Nezbývá mi, než už potolikáté znovu vzdát hold autorově strašidelně živé obrazotvornosti.

Přinutíte se jít spát?

Pravdou je, že kdyby šlo o jakékohokoliv jiného spisovatele, budu se už nebezpečně blížit plnému hodnocení. V tomto případě ale nebudu přehánět, protože Revival stále zaostává za autorovými nejlepšími pracemi; i přesto se ale jedná o jeden z nejznepokojivějších románů, co jsem kdy držel v ruce, a patří k těm, které mě udržely čilého ještě ve dvě ráno, i když jsem musel v šest vstávat.

Ano, mohl bych kritizovat to, že trvá přespříliš dlouho, než děj nabere spád, mohl bych říct, že Revival postrádá grády starších Kingových děl, jenže mě zkrátka číst o tom, jak se vyvíjel vztah dvou ústřední postav, jak se jejich životy srážely a na několik let zase rozdělily a jak nakonec monumentálně vyústily, zatraceně bavilo a štvalo mě, když bylo po všem.

Někdy si totiž přejete, aby něco, co vás děsí k smrti, pokračovalo ještě co nejdéle.

85 %

Více recenzí najdete na: weekly-vomit.blog.cz

Komentáře (0)

Přidat komentář