Perníková chaloupka

Komisař Conny Sjöberg dostane na starost vraždu realitního makléře, který byl v prázdném domě ubitý kuchyňskou židlí. Veškeré vyšetřování však nevede nikam, mrtvý neměl žádné nepřátele, takže otázka, kdo a proč ho zavraždil, zůstává viset ve vzduchu.

Během několika dnů dochází k dalším nevysvětlitelným úmrtím, nad kterými zůstává rozum stát. Jsou provedeny hodně brutálním způsobem a i zde se neví, kdo je vrah.

Dalo by se říct, že tyto vraždy spolu nemají nic společného, možná jen to, že všem mrtvým bylo čtyřiačtyřicet let. Postupně však komisaři docházejí různé souvislosti a zjišťuje, že tito mrtví lidé mají společného víc, než jen stejný věk, ale i to, že spolu chodili do stejné školky v Katrineholmu.

Komisař Sjöberg je vyloženě rodinný typ - má pět dětí, milující ženu, rád vaří a miluje pořádek. Ve své práci hlavně využívá intuici, která ho nikdy nezklamala a i v tomto případě má intuice navrch.

Příběh není tak napínavý, že by vám vyrazil dech nebo byste museli nervozitou a nedočkavostí poposedat a přemýšlet, jak to vlastně skončí. Je to spíše náhled do profilu vraha a jeho důvody, proč vraždil.

Trochu mě zpočátku rozčilovalo, jak policisté nemohli najít potřebné stopy, jak pořád bloudili a tápali v kruzích. Když konečně na něco přišli, byla kniha skoro u konce. Ale rozuzlení mě opravdu dostalo, protože tohle jsem opravdu nečekala a za celou knihu to byl asi nejlepší bod v celém příběhu.

Vyprávění je v er-formě, především z pohledu komisaře Sjöberga a také je tu deník vraha, který je psán v ich-formě a detailně popisuje způsob, jakým oběti přišly o svůj život.

I přesto, že jsem v knize postrádala napětí, je to příjemná oddechová četba a nezklame. A pro ty z vás, kterým se příběh bude líbit, je tato kniha první částí pětidílné série z prostředí čtvrti Hammarby ve Stockholmu.