Pan Tadeáš z Příhraz odhaluje svědectví uloupené dýky

recenze

První díl nové detektivní série z doby Václava II., v níž se objevuje coby hlavní vyšetřovatel pan Tadeáš z Příhraz, jsem četla poměrně nedávno. O to víc jsem se těšila na "dvojku". Měla jsem postavy a jejich činy ještě v živé paměti. Dokázal i druhý díl - Svědectví uloupené dýky - splnit má hodně velká očekávání?

Historické detektivky Martiny Novotné patří bezpochyby mezi to nejlepší, co se mi kdy dostalo do ruky v tomto žánru. I když pan Tadeáš z Příhraz nepatří právě mezi mé oblíbence - mám raději její další knižní hrdiny - romány s ním jsou perfektně napsané, promyšlené do nejmenšího detailu a je na nich vidět péče, kterou jim autorka věnuje. V prvním díle s panem Tadeášem jsem si oblíbila hlavně jeho sluhu Vítka. Ten mi byl mnohem sympatičtější, než suchar a občas nafoukanec Tadeáš. Jenže ve Svědectví uloupené dýky jsem měla smůlu. Vítek se zranil a zůstal tak mimo vyšetřování, upoután na lůžko v nepříliš přívětivém hostinci.
Samotné pátrání pana Tadeáše okořenil nafoukaný rychtář z Bakova, který svým chováním zastíral vlastní problémy. Faktem je, že některé kroky a jednání pana Tadeáše mi v tomto díle přišla nelogická a mnohdy bych udělala něco jinak. Pachatel byl tak dokonale skryt v pavučině falešných vodítek, že jsem jej odhalila až těsně před koncem, spolu s panem Tadeášem. Tentokrát jsem neměla ani špetičku podezření.
Co mě na knize zarazilo, byla odfláknutá práce korektora. Bylo v ní plno překlepů, ale i gramatických chyb, jako např. "mi" ve chvíli, kdy se jednalo o skupinu lidí, a tudíž tam mělo být "my". To je bohužel do očí bijící a u takového nakladatelství, jako je Moba, bych podobné chyby rozhodně nečekala.

Celkově hodnotím knihu Svědectví uloupené dýky velmi pozitivně. Rozhodně je to další skvělá práce této autorky, a i když mám raději ostatní hrdiny, těším se na další díl s panem Tadeášem (a hlavně i s Vítkem).

Komentáře (0)