Jak pan Tadeáš vyřešil řádění ďábla k kostele

recenze

Pomsta mrtvého kněze (2024) 5 z 5

/ Henriette

Pan Tadeáš z Příhraz je urozený muž s talentem k řešení zločinů. Už se mu podařilo rozlousknout několik případů. Tentokrát jej požádá otec František, kněz na Příhrazech, o ochranu svého přítele, otce Rustika. Ten je farářem ve vsi Chřenovice, kde na tvrzi sídlí chamtivý pan Léva. Rád pije, hraje hazardní hry a pro ránu nejde daleko. Je přesvědčen, že jeho otec Milota svěřit otci Rustikovi před svou smrtí tajemství, kam ukryl list o uschování pokladu. Jedná se o peníze za prodané panství a ty by se Lévovi velmi hodily.

Když Tadeáš s Vítkem dorazí do Chřenovic, ukáže se, že dorazili pozdě. Svůj slib otci Františkovi, že jeho přítele ochrání, už tak Tadeáš splnit nemůže. Rozhodne se alespoň najít vraha otce Rustika. Pátrání se zdá až příliš jasné a jednoduché. Brzy však mrtvých přibývá a co vypadá jako samozřejmost se brzy mění v otazníky.

Můj názor:
Historické detektivky Martiny Novotné mám moc ráda. V poslední době je čtu dokonce raději, než ty od Vlastimila Vondrušky. To však neznamená, že Oldřich z Chlumu už není můj oblíbenec. Stále je. Pan Tadeáš mu ale začíná šlapat na paty. V prvním díle to byl nepřístupný a vážný muž, který mi příliš sympatický nepřišel. Časem se ale začal měnit. V tomto díle už ukazuje, že je i jako šlechtic jen člověkem s chybami a hříchy. S těmi se také musí sám poprat. A najednou je mnohem sympatičtější.

Pomsta mrtvého kněze je skvělá detektivka, která vás okamžitě přenese do středověku. Ten na vás doslova dýchá. Občas mám u čtení pocit, že cítím pot koní i pach lojových svic. Autorka vypráví pozvolna a zasvěcuje nás do příběhu tak, aby nás udržela v napětí a chtěli jsme číst dál a dál. Zároveň ale nemá děj tak strašně zamotaný, jako zmíněný pan Vondruška. V jeho příbězích se obvykle úplně ztratím. Tady vím přesně, co se děje, jen někdy netuším proč a musím počkat, až to autorka vysvětlí.

Vraha jsem si tentokrát tipla správně jen napůl. Autorka si totiž nechala překvapení až na úplný závěr příběhu, za což tleskám. To byl velmi chytrý tah. Nevyvolává ve mně sice touhu odhalit vraha za každou cenu, ale o to více si čtení užívám. Nepřemýšlím nad příběhem a zápletkou, ale nechám děj plynout a prožívám s hrdiny každou větu.

Knize Pomsta mrtvého kněze nemám vůbec co vytknout. Snad jen to, že se vám postavy dostanou pod kůži tak moc, že se s nimi nebudete chtít loučit. A na další díl si počkáme zase alespoň půl roku.