Pád Atomgradu anebo Příběh Černobylu

recenze

Výborný umělec Matyáš Namai mě překvapil už v roce 2021, kdy vydal grafickou adaptaci na nesmrtelné dílo George Orwella, ikonický román 1984. Z toho jsem byla tak nadšená, že jsem pak okamžitě, bez rozmyšlení, sáhla i po Černobylu. A chyba to určitě nebyla!

Na začátku máte dost historických faktů a technických popisků, jak funguje reaktor, co vlastně soudruzi udělali za chyby a to jsem se teda trošku ztrácela. Nicméně důležité to je, protože se od toho odvíjí následně celý příběh, to, ze kterého mrazí dodnes. Na začátku stáli tři muži – akademik, ministr a inženýr, kteří měli za úkol postavit RMBK reaktor, pomoct tak s ekonomickou krizí a dohnat tak bohatý a rozvíjející západ. Důvod, který vedl k oné katastrofě, byl tedy opět jednoduchý – obyčejný egoismus a boj o moc. Při stavbě ale bylo všechno špatně – za stavbou a provozem stál Viktor Brjuchanov, kterému nebylo v tu chvíli ani 35 let a o jaderné energii věděl prd. Stanovovali se nerealistické termíny, šetřilo se na materiálech a přestaly se dodržovat bezpečnostní předpisy. „Výsledek úsporné konstrukce RMBK-1000 byl tedy tzv. „kladný dutinový koeficient“. Ten způsobuje to, že jakmile se voda začne v reaktoru příliš rychle vypařovat, začne se souběžně zvyšovat i výkon, který může vést k explozi.“ A tak začala katastrofa, která nemá obdoby.

V tomto grafickém románu najdete znázorněn celý průběh katastrofy. Vládní činitelé se snažili událost před světem zamlčet, ale radioaktivní prach se šířil tisíce kilometrů vzduchem. Obyvatelé nedalekého Atomgradu přišli o své domovy a své blízké, většina to odnesla zdravím. Zkrátka – hlavní bylo vše ututlat. Oficiální počet obětí byl 31 lidí. Směšné, že? Odhady jsou ale o dost vyšší – mezi 4 až 90 tisíci, když počítáme i úmrtí následkem radiace.

Pokud máte rádi komiksy nebo vás baví grafické romány (tak jako mě), toto dílko vám nemůže v knihovně chybět. Doporučuji, je to silné a krásné zároveň.

Komentáře (0)