Osobnosti Lidových novin – recenze

recenze

Lidové noviny jsou nejstarší noviny, které u nás vycházejí. První číslo vyšlo už 16. prosince 1893. Lidovky přežily rozpad Rakousko-Uherska i nacistickou okupaci, ale komunistický režim je na začátku 50. let zakázal. Viděl totiž v intelektuálně silných a ze samé podstaty demokratických novinách hrozbu. Dnes už Lidové noviny zase vycházejí, ale už to není ten deník, do něhož přispíval Čapek, Poláček nebo Peroutka.

Dnešní Lidové noviny od Mladé fronty nebo Hospodářek prakticky nerozpoznáte (pokud si odmyslíte vizuální podobu), protože obsah je zpravidla stejný. Liší se pouze titulky.

Ve 20. a 30. letech, kdy byly Lidové noviny na svém vrcholu, v nich kromě zpráv vycházely i fejetony, povídky, romány na pokračování, verše tehdejších básníků, divadelní a literární recenze, karikatury… Prostě všechny možné žánry. Co nám zbylo dnes? Zprávy, rozhovory a když se poštěstí, tak nějaká recenze. Dnešní noviny už nejsou tak pestré jako byly tehdy.

Pestrost různých novinářských útvarů dávala prostor k rozvinutí talentu. Novináři museli být zároveň kritici i spisovatelé. A o těchto všestranně nadaných mužích a ženách vypráví kniha Osobnosti Lidových novin z pera historika a novináře Petra Zídka.

Kromě těch nejznámějších jako je Karel Čapek, Eduard Bass nebo Karel Poláček v knize jsou pečlivě vypracované a vyrešeršované profily i méně známých (někdy až obskurních) novinářských osobností meziválečné éry.

Zaujal mě Berty Ženatý, který byl na výletě v USA, odkud do Lidovek posílal reportáže o americkém způsobu života a chtěl ten technický pokrok a tu zdravou podnikavost přinést i do Československa. Velice zajímavý byl i životopis Marie Fantové, sloupkařky se zaměřením na módu a ženská témata, protože v době první republiky byla žurnalistika vyhrazena prakticky pouze mužům. Právě „Ma-Fa“ spolu s Milenou Jesenskou (prý se nesnášely) byly dvě nejvýraznější, které do světa novin pronikly.

Lidové noviny měly tehdy skutečně světovou úroveň…

Profesor Dieter Urban z Mnichova v 70. letech uvedl své neurčité tušení, že „existovaly jedny předválečné české noviny s velice stálou, kultivovanou vizuální úrovní, které dokonce, snad, mohly být prý vzorem pro typografii vytvářenou některými západoněmeckými novinami jako Süddeutsche Zeitung, Frankfurter Allgemeine Zeitung atd.“

Osobnosti Lidových novin je kniha, která kromě novinářů (pro které by to měla být povinná četba a důvod k zamyšlení) a historiků podle mě určitě zaujme každého, kdo má rád období československé první republiky nebo životopisné knihy. A ty, kdo se chtějí dozvědět spoustu zajímavých informací nenásilnou formou.

Komentáře (0)