On a já. Duchovní deník

recenze

On a já. Duchovní deník

Gabriela Bossisová pocházela ze zámožné francouzské rodiny. Pracovala jako katechetka nebo ošetřovatelka Červeného kříže. Ve svých padesáti letech napsala první úspěšnou divadelní hru a začala se věnovat divadlu: psala divadelní hry, režírovala, hrála hlavní role. Cestou na divadelní turné si v 62 letech začala psát svůj deník rozhovorů s Ježíšem. V psaní deníku pokračovala až do své smrti v 76 letech, v roce 1950.

České vydání On a já. Duchovní deník je výborem z jejího rozsáhlého deníku. Vznikla tak poměrně drobná knížka, která nám na 250 stranách dává nahlédnout do nitra Gabriely Bossisové. V jednom audio-rozhovoru nebo podcastu jsem slyšela zajímavý citát z jejího deníčku, který mě přivedl k zájmu o celou knihu:
„Uvědom si, že pro tebe budu tím, čím mě chceš mít. Budeš-li se ke mně chovat jen jako k cizinci, budu pouze Soudcem. Budeš-li ke mně cítit důvěru, budu tvým Spasitelem. Budeš-li žít v mé lásce, budu tvým milujícím Ženichem, Bytím tvého bytí.“

Přiznám se ale, že k podobným „duchovním deníčkům“ nemám příliš velkou důvěru, proto jsem ke knize přistupovala s nedůvěrou. Deníček Gabriely Bossisové mě ale spíš naopak příjemně překvapil. Možná to je tím, že jde o deníček už zralé ženy, která je pevně „nohama na zemi“, má „zcela normální práci“ umělkyně, ale do toho všeho trpělivě zve Ježíše. Jeho odpovědi a výzvy k ní mi tak přišly blízké i mému životu a v mnohém inspirující i pro můj duchovní život:
"Mysli na mou všudypřítomnou lásku. Já jsem stále zde. Polož svou hlavu na mé srdce, protože to mi dělá radost. A co ty, nejsi šťastnější? Nuže tedy? Kdybys znala Boží dar a kdo je ten, se kterým mluvíš! Přijď ke mně a přiveď s sebou ostatní. Nemohu snad léčit na dálku? Stačí, když mi řekneš jejich jména. Víš přece, že někteří lékaři nepotřebují ani vidět nemocného. Když mi říkáš o těch, za které prosíš, já je vidím, a cožpak já nejsem ten nejlepší Lékař? Ano, také tebe chci vyléčit z tvé slabé víry, z tvého života, který je spíš po mém boku než ve mně, z toho, jak málokdy a slabě vnímáš mou přítomnost. Mysli na tohle: můj velký Přítel, můj Snoubenec není nepřítomen. Je jenom neviditelný a nehmatatelný, ale je tady, v bláznovství lásky. A vezmeš z mé lásky a obětuješ mi ji, jako by byla tvá. Chceš? Tuto noc hned navždy“

Myslím si, že deníček Gabriely Bossisové může být inspirativní pro všechny křesťany, kteří chtějí prohloubit svůj vztah s Ježíšem. Pro muže i ženy, především pro ty, kdo své životy prožívají v běžných zaměstnáních s běžnými starostmi. Může ale oslovit i lidi hledající – Gabrielin vztah s Ježíšem a její láska k němu je zcela autentická a zve k následování.

Komentáře (0)