OHNÍČKY VŠUDE KOLEM ANEB KNÍŽKA TĚM, KTEŘÍ JDOU VLASTNÍ CESTOU A ZAKLÁDAJÍ OHNÍČKY

recenze

Když jsem četla Vše, co jsme si nikdy neřekli – prvotinu Celeste Ng, tak mě celou knihou provázela myšlenka, že by tuhle knížku měl povinně číst každý rodič, i ten budoucí. Ptáte se proč? Za mě osobně už jen proto, abychom si uvědomili, jak naše nesplněné životní ambice by neměly být přenášeny na naše vlastní děti, protože každé dítě je osobnost s právem volby na svůj vlastní život a my, jako rodiče bychom své děti měli v jejich volbě podporovat a popřípadě ji jen jemně usměrňovat. A hlavně – měli bychom s dětmi mluvit a poslouchat je …

Obdobnou myšlenku jsem měla i druhé autorčiny knížky Ohníčky všude kolem, která opět poukazuje na vztah rodič – dítě, ale trochu jinak než její prvotina. Ohníčky všude kolem jsou barvitější, veselejší a méně klaustrofobické, ale i přesto obsahují řadu situací, které mě zasáhly a donutily se nad nimi zamyslet – pro příklad situace odložené asijské holčičky, kterou adoptují bohatí „bílý“ rodiče, deset měsíců se o ní starají a najednou se z ničeho nic objeví biologická matka holčičky a vyžaduje holčičku zpět … myslím, že se tím rozjede hotové peklo a upřímně přiznávám, že nevím, jak bych v pozici soudce, tuto situaci rozhřešila … nedokáži si na ni odpovědět ani sama – jen v představách, natož v realitě.

Hlavní hrdinka – nevím, je těžké určit, kdo je vlastně hlavní hrdinkou nebo hrdinou, protože každá z postav má svůj příběh a v knize svůj vlastní prostor a je jen na vás, ke komu si vy sami vytvoříte nějaký vztah. Pro mne osobně je hlavní hrdinkou knížky Mia – svobodná matka dospívající dcery Pearl, tajuplná fotografka, umělkyně a žena, která se života nebojí, je všude a vlastně nikde, chápající a životem zocelená (???) a co je nejdůležitější, je to neskonale moudrá žena. Mia a Pearl jednoho dne přijíždějí do poklidného předměstí Clevelandu, kde se Pearl seznámí s Woodym Richardsonem, který postupně začlení Pearl do rodiny Richardsonových – té správné americké rodiny, jak vystřižené z reklamního letáku a tím se začíná rozvíjet série osudů každého člena rodiny. Každý si v sobě nese tajemství. Každý prožívá vnitřní boj. Každý se cítí zrazený. Každý cítí bolest a každý jedná úplně jinak a nedomýšlí, co svým chováním dokáže rozpoutat a věřte mi, takhle knížka je malých ohníčků plná a paní Richardsonová je slušně rozhořela.

Nechci tady popisovat jednotlivé postavy, protože mnou cloumají silné emoce, a tak bych spíš chtěla smeknout klobouk před autorkou, jak úžasné, charakterově rozdílné postavy, dokázala stvořit. Použiju-li psychologickou hantýrku, tak každá postava má v knize své „zrcadlo“ a jen si neuvědomuje, co sobě navzájem zrcadlí. Tuhle skutečnost jsem si uvědomila až v samotném závěru knihy, kdy rodina Richardsonových dostává „dárek na rozloučenou“ od Mii.

Takže závěrem bych chtěla říct, že to, co se navenek může jevit jako dokonalé, tak už uvnitř už tak nutně dokonalé být nemusí.

Komentáře (0)