Oběšení psi a hlavní hrdina "vůl"

recenze

Oběšení psi (2016) / Celupka (152 views)
Oběšení psi a hlavní hrdina "vůl"
"Nejvýše oceněný válečný veterán měl motiv, který zářil do dálky jako blikající neon."

Když mi nakladatelství Omega nabídlo dva recenzní výtisky, hned jsem věděla, že sáhnu po krimi, tedy po Oběšených psech. Krimi příběhy čtu ráda, hlavně ty severské, a jelikož mě druhá nabízená kniha moc nezaujala, tak volba byla jasná. Na knize mě hned zaujala anotace, takže jsem se musela bezpodmínečně co nejdříve pustit do čtení. Hlavní hrdina, Niels Oxen, je bývalý policista, válečný veterán, člen elitní jednotky a kdo ví čeho ještě a pyšní se mnoha vyznamenáními za statečnost. Proto každého překvapí nebo se aspoň pozastavíte nad tím, proč se dal na samotářský život v lese. Společnost mu dělal jen jeho samojed Mr. White. Jelikož jsem spíše kočičí člověk, tak mi trvalo celkem dlouho, než mi došlo, že samojed je psí plemeno. :D No, nevadí. Hlavně, že mi to došlo. Ale zpět k příběhu. Na začátku se to množí vraždami za záhadných okolností a hlavně oběšenými psy. Podezření padne okamžitě na Nielse, jelikož se s oběťmi znal už z dřívějška. I když \"znal\" je v tomto případě možná silné slovo. Velitel dánské zpravodajské služby se ho pokusí \"naverbovat\", aby pro něj dělal soukromého špióna, ale Nielsovi se do toho nechce. Avšak poté, co nalezne svého psa oběšeného v lese, mu na tu nabídku kývne a společně s agentkou Margrethe Franckovou se pokusí přijít věcem na

"Přijde noc, kdy žádné větvičky neprasknou? Žádný štěrk nezaskřípe? Žádné podlahové prkno nezavrzá?"

Na začátku knihy jsem byla lehce zmatená, jelikož děj začínal ve Španělsku, ale vyskytovala se tam severská jména, a pak jsme se najednou ocitli v Dánsku. Myslím, že to bylo hlavně kvůli tomu, že jsem neměla moc času na čtení, a jelikož jsem zvládla vždycky jen malý kousek před spaním, tak jsem neměla šanci se dostat pořádně do děje. Proto tuto knihu doporučuji číst jen tehdy, když máte dostatek času na čtení. Nejlépe, pokud za jeden den stihnete takových sto stran - to pak nebudete chtít knihu ani odložit, jak budete ponořeni do děje. Já měla takové pocity minulý víkend, kdy jsem pilně četla namísto, abych se pilně učila. :D Na můj vkus bylo v knize moc informací o různých policejních, špionážních, vojenských či elitních jednotkách, ale dalo se to přežít. Zajímavé byly pasáže o tajemné existenci Dánského dvora. Nakolik je to pravda nebo fikce, to věru netuším. Také je tam dost historických údajů o válečných konfliktech na Balkáně, v Srbsku či Chorvatsku. Je poznat, že autor je vystudovaný žurnalista. ;) Hlavní hrdina Niels Oxen, jehož jméno v překladu znamená \"vůl\", si mě získal hned od začátku. Takový samotářský asociál, který se po dlouhé době bez žádných společenských interakcí znovu učil vycházet a komunikovat s lidmi. Hlavně agentka Margrethe Francková se mu pomalu, ale jistě, dostává pod kůži. Moc se mi na stylu autorova psaní líbil nádech cynismu a psaní v náznacích. Jen mě trochu mrzí, že některé věci z Oxenovy minulosti byly nedovysvětleny. Nemohu knize dát plný počet bodů, jelikož jsem z tohoto žánru četla kousky, které mě oslovily více, ale rozhodně nelituji toho, že jsem si Oběšené psy přečetla.

Komentáře (0)

kniha Oběšení psi recenze