Obálka 10/10, příběh už ale ne

recenze

Knihu jsem četla v rámci spolupráce s @humbook_blogeri, @humbook.

Jako spoustu dalších čtenářů i já jsem měla opravdu velký problém se do knihy pořádně začíst. Přišlo mi, že v knize bylo hodně hluchých míst a dost informací navíc. Zdlouhavé popisy prostředí a událostí mi v tom taky nepomohly.

Nápad jako takový není špatný, máme zde svět, kde jsou dívky obdařeny magickými schopnostmi nucené svou moc schovávat, protože díky církvi je vnímána jako něco špatného. Ale existují tu Noční ptáčata, která vznešeným rodům díky polibku propůjčují na pár okamžiků své schopnosti. Svou magii ale nemohou využívat pro sebe. Nebo tak aspoň byla naučena, dokud se jim to jednoho dne nepovedlo..

Každá z hlavních postav má určitý vývoj a díky nešťastným okolnostem se postupně stávají silnější a silnější. S Matilde jsem měla zpočátku trochu problém. Přišlo mi, že se chová strašně nafoukaně a namyšleně, jen díky tomu, že je ze vznešeného rodu. Ale i ona záhy pochopila, že být vznešený vlastně ani tolik neznamená, v ohrožení života je každý. Sayer byla skvělá. Za svůj mladý život si toho vytrpěla opravdu hodně. Byla silná, odvážná a nenechala si od nikoho nic líbit. Když se dostaneme přes její tvrdou skořápku, zjistíme, že je to hodná, mladá slečna, která prostě jen touží mít rodinu a mít se na koho obrátit. Je pro ni těžké věřit lidem, spoléhat se na jiné, ale našim Nočním ptáčatům se tohle docela povedlo. Další důležitou postavou je Fen, velitelka Temných květů. Ani ona to neměla v životě jednoduché. A pod svou nasazenou maskou se skrývají tajemství, která budou těžká nadále udržovat v bezpečí.

Bohužel největší akce přišla asi přibližně 150 stran před koncem knihy. V tuto dobu jsem otáčela stránky rychlostí blesku a byla napnutá, jak to dopadne. Bohužel se gradace děje začala postupně zase vytrácet a já už pak jen byla ráda, že jsem knihu dočetla. A ačkoliv mě trochu zajímá, jak to vlastně s našimi hrdinkami dopadne, do druhého dílu se asi pouštět nebudu.

IG: @strana394

Komentáře (0)