Nová fantasy s lehkou příchutí ekologie a lgbt

recenze

Už je tomu více než rok, co na českou literární scénu vtrhl jako uragán Theo Addair se svou knihou Muffin a čaj, která se takřka okamžitě stala bestsellerem. Nyní se tato stoupající hvězda české literatury rozhodla vydat do neprobádaných vod fantastiky a svým fanouškům přinést úvodní díl série Ve stínu oskeruše, který vás zavede až Na kraj světa…

Theo Addair sice zatím nedosahuje takového věhlasu jako například Michal Viewegh, či Patrik Hartl, rozhodně má však velice slušně nakročeno, tedy minimálně co se dospívajících čtenářů týče. Svým literárním debutem Muffin a čaj, v němž autor rozvíjí lgbt tématiku bezpochyby dokázal zaujmout. Na úspěch první knihy autor navázal druhým dílem této “série” Koláčky a spiklenci, po které se v knihkupectvích doslova zaprášilo. Oduševnělé příběhy, které se nebojí dotknout i ožehavějších témat evidentně táhnou. Otázkou však zůstává, co Addairovi fanoušci řeknou na jeho nejnovější počin?

Jak již bylo řečeno, autor se tentokrát rozhodl zcela změnit žánr a vydat se pro něj zatím na neprobádané pole fantastiky. Nutno říct, že Theo Addair má bezpochyby vypravěčský talent, díky kterému rozhodně dokáže fanoušky zaujmout. Na druhou stranu se však jeho nejnovější kniha neobešla bez menších zaškobrtnutí, díky kterým pravděpodobně Ve stínu oskeruše u ostřílených čtenářů fantastiky nesklidí takový úspěch, jako v případě svého debutu.

Na kraj světa není nic jiného, než klasickou dobrodružnou fantasy. Té navíc nechybí pár zajímavých nápadů, které celý příběh zatraktivňují a dodávají mu nádech jedinečnosti. Na straně druhé se autor nevyhnul celé řadě žánrových klišé, na které můžeme narazit v každé druhé knize a právě to celý příběh maličko sráží.

Na jedné straně tedy máme vcelku zajímavě vyřešenou magii a vůbec celkovou mytologii tohoto světa, kterou stále více začínají ohrožovat moderní technologie, na straně druhé pak dostáváme obyčejný příběh, ve kterém naši hrdinové putují z bodu A do bodu B, aby takříkajíc zachránili svět. Protože právě o to zde půjde. Nic víc, nic míň.

Ano, tento námět je skutečně triviální, abychom však autorovi nekřivdili do svého vyprávění se rozhodl zakomponovat celou řadu zajímavých momentů, kdy samotný závěr knihy dává tušit, že případné pokračování by se mohlo nést v o něco originálnějším duchu. Milovníky aktuálních témat a problému pak bezpochyby potěší i zakomponování “ekologie” do příběhu. Autor vše navíc zvládl skutečně nenásilnou formou a ušetřil nás i přílišného moralizování. Názor si tak můžete vytvořit zcela sami. Stejně tak zde narazíme i na určité lgbt prvky, které sice nejsou na první pohled tak evidentní, ale neustále budete mít pocit, že se něco vznáší ve vzduchu…

Aby cesta našich hrdinů nebyla tak monotónní Addair se rozhodl, že celé vyprávění zpestří menšími flashbacky do minulosti, během kterých budeme sledovat osud hlavního hrdiny Kira. Tyto části sice na první dojem nepůsobí kdo ví jak důležitým dojmem, ale bezpochyby zde mají svůj význam, když už nic jiného, tak události zde zmíněné, formovali našeho hrdinu a v neposlední řadě ho přivedli tam kde je nyní.

Bohužel celá kniha navíc působí lehce nevyrovnaným dojmem. Zatímco závěr knihy se chová jako opravdové finále a slupnete ho jako malinu, zbylé stránky se trochu nepříjemně táhnou. To ostatně platí i vztah mezi samotnými postavami. A i když se v nás autor snaží vyvolat pocit, že akční pasáže zde nechybí, většinu knihy budete mít pocit, že se zde prakticky nic neděje. Ano, je potřeba se seznámit s postavami i se samotným světem, ale čeho je moc….

Na kraj světa rozhodně není úplně špatnou knihou, jak to tak ale bývá má i svá ALE. A právě ty rozhodnou zda si vás Ve stínu oskeruše získá či nikoliv. Sedne vám autorův vypravěčský styl a dokážete mu odpustit určité nedokonalosti a žánrová klišé, kterých se nedokázal vyvarovat? Pokud ano, tak si tuto knihu bezesporu užijete, ostřílení čtenáři tohoto žánru by se však měli přeci jen poohlédnout někde jinde.

Komentáře (0)