Není všechno zlato, co se třpytí

recenze

B. A. Paris (vlastním jménem Bernadette MacDougall) vyrostla v Anglii, ale většinu svého dospělého života strávila ve Francii. Jako celá řada spisovatelek se živila i jako učitelka. Má na krku pět dcer a tři vydané knihy (v době vzniku této recenze). Hned první z nich, Behind Closed Doors (2016), se stala bestsellerem.
Takže zase jeden debut. Někdy mi připadá, že jich v poslední době čtu docela dost :). V tomto případě se jedná o napínavý komorní thriller, postavený na tisíckrát profláklé šabloně: chudák manželka je nešťastně provdána za sadistického psychopata, který svou pravou tvář umně skrývá pod naleštěnou fasádou. Když paní zjistí, jak se věci mají, musí to řešit. A jak jinak než rázně, že ano. Při představě číst něco takového normálně dopředu zívám nudou, až si vykloubím sanici.
Tento román však má několik atributů, jimiž se přece jen vymyká ze šedi tuctovosti. Tak za prvé to je chytrá stavba příběhu. Pointa je sice poněkud předvídatelná, ovšem i tak lze ocenit, že autorka dokázala vykouzlit atmosféru, která se na čtenáře poměrně snadno přeleje. Aspoň mně se to přihodilo: např. jsem úplně fyzicky cítila bezmocnost hlavní hrdinky, jako by to byla bezmocnost moje vlastní.
Dále se mi líbilo střídání časových rovin, což je nesmírně oživující prvek. V podání B. A. Paris je to přehledné a funkční. V závěru se obě dimenze působivě protnou. Opět, je to nadesignováno inteligentně, s jasným a dobře realizovaným záměrem.
Stručně k obsahu: mladá žena jménem Grace se po krátkém vztahu provdá za Jacka, učiněného prince na bílém koni – tak to aspoň na první pohled vypadá. Atraktivní a úspěšný právník, navíc působící dojmem filantropa, ji okouzlí natolik, že se nechá úplně zmást. Netrvá však dlouho a zjistí, že není všechno zlato, co se třpytí. Její manžel prožil neskutečně drsné dětství (nebudu podrobně popisovat, nechci čtenáře připravit o zážitek), což z něj udělalo zrůdu, toužící najít oběť, kterou následně vystaví podobnému trýznění, jemuž byl sám vystaven. Grace tak má v podstatě jedinou možnost, jak se z pasti vymanit: zabít ho. No, a o tom to celé je. A je to napínavé, to mi věřte.
Plusy: určitě nadupané tempo vyprávění, svižná čtivost. Chytrá konstrukce zápletky, brilantní práce s časovými rovinami. Líbilo se mi i to, že se autorka vyhnula zbytečnému patosu a všechny emoce načrtla s typicky britskou uměřeností.
Mínusy: celková myšlenková mělkost, zabředání do šablony a slabá psychologie postav. U románu bych přece jen čekala důkladnější prokresbu.
Suma sumárum: kniha nepřináší žádnou kdovíjakou hodnotu, ovšem je napsána řemeslně dobře, výborně se čte a nelze neocenit fikaně promyšlenou stavbu příběhu.

Komentáře (0)