Neklidná krev: víc než jen detektivka

recenze

Soukromý detektiv Cormoran Strike se pouští do nového případu. Má za úkol najít doktorku Margot Bamboroughovou, na čemž by nebylo nic neobvyklého, kdyby Margot beze stopy nezmizela už před čtyřicet lety.

Cormoran Strike s Robin Ellacottovou mají rok na to zjistit, co se s Margot stalo, ale oba ví, že nemají moc velkou šanci takhle starý případ rozlousknout. Ve vzduchu navíc pořád visí otázka, zda se Margot nestala obětí Essexského řezníka, tedy sériového vraha Denise Creeda. Jenže Creed sedí ve vězení, s nikým nemluví a odmítá prozradit, které další ženy zabil… Pokud se Margot stala jednou z jeho obětí, jak z něj dostat přiznání? A pokud ne, jak je možné, že se doslova vypařila?

Na růžích nemají oba detektivové ustláno ani v soukromém životě. Cormoranovi umírá na rakovinu teta Joan, která ho vychovala. Zato jeho otec, slavný zpěvák Jonny Rokeby, se s ním chce setkat, i když o něj až doteď nejevil zájem – a o to Strike ani trochu nestojí. A také se občas vynořuje přízrak jeho bývalé přítelkyně Charlotte, která je sice vdaná a má děti, ale nehodlá dopustit, aby na ni Cormoran zapomněl. Robin si pro změnu prochází ošklivým rozvodem a její bohužel stále-ne-bývalý manžel Matthew ho schválně protahuje, i když přitom udržuje vztah se Sarah Shadlockovou, se kterou Robin podváděl.

Pod pseudonymem Robert Galbraith se „skrývá“ slavná spisovatelka J. K. Rowlingová. V Neklidné krvi přinesla propracovaný, košatý příběh napsaný bohatým stylem. Nesoustředila se pouze na detektivní linku, ale do děje zakomponovala také osobní život obou detektivů, běžný chod detektivní agentury, události a témata, která se v té době propírala v Anglii, a spoustu menších či větších (nebo přímo velkých) problémů a starostí, které s sebou život přináší. Prostor věnovala i vztahu mezi Cormoranem a Robin, který prohlubuje nenásilně a zkušeně a čtenáře stále zanechává v nejistotě, zda jim dopřeje romanci nebo ponechá jejich vztah pouze v kamarádské a kolegiální rovině. Děj stejně jako v předchozích dílech plyne pomalu, postupně se zamotává a nechybí ani spousta popisů, které skvěle vykreslují prostředí a budují atmosféru. Ta drnká na temnější notu, jelikož život obou detektivů stojí mírně řečeno za houby, a proto se knihou vine určitý pocit deprese, marnosti, únavy a roztrpčení. V příběhu se také objevují okultní prvky, ale navzdory tomu, co tvrdí reklamní slogan, zde hrají druhořadou roli, což bude pro některé čtenáře plus, pro jiné zase mínus.

Neklidná krev má v českém překladu 977 stran, ale J. K. Rowlingová přinesla komplexní příběh, který se navzdory délce netáhne a nenudí. Nicméně může čtenáře v jedné části, kde se až moc rozkošatí a zamotá, trochu zmást. To je jediný problém, který jsem s Neklidnou krví měla. Jelikož se vrah pokouší Cormorana s Robin – a i čtenáře – svést na špatnou stopu, tak jsem si nebyla jistá, jestli nakonec do sebe skutečně všechno zapadlo. Navíc ten způsob provedení vraždy byl takový románový a poměrně neuvěřitelný.

Detektivní série s Cormoranem Strikem a Robin Ellacottovou je přesným opakem přímočarých, svižných a jednoduše napsaných detektivek. Buď ji milujete právě kvůli pozvolnému vývoji, popisům a vyšetřování propleteném s osobním životem obou detektivů, nebo ne. Já rozhodně patřím do první skupiny a z Neklidné krve jsem byla nadšená od první do poslední stránky, což vzhledem k délce knihy mluví za všechno. A teď už jen netrpělivě čekám na další díl s názvem The Black Ink Heart, který by v originále mohl vyjít ještě v roce 2022.

Komentáře (0)