Neexistuji

recenze

Vážka (2014) / Jack333
Neexistuji
Ach, už je to tady zase. Letecká katastrofa. Úmrtí a zmizelí lidé. To už přeci nemůže nikoho bavit, vždyť příběh určitě bude na stejné brdo?

Jsme ale na omylu! Tentokrát byla přidána skvělá krimi zápletka – hledá se pravá identita dítěte, které přežilo. Říkáte si, přeci snadné řešení, jenže autor chytře umístil vyprávění do doby, kdy testy DNA ještě nebyly vymyšleny. Dobrý tah!

Od začátku sledujeme dvě roviny vyprávění – retrospektivní zápisky z minulosti, které vytvářel soukromý detektiv, a pak současnost prostřednictvím „bratra“ přeživší. Ohromnou vadu, kterou shledávám, je zbytečnost některých vedlejších dějových linek a tedy prodlužování konce, který je vcelku překvapivý.

Naštěstí v knize pod biologickým názvem Vážka, která slouží jako přezdívka hlavní hrdince, není vyobrazeno moc postav, vlastně ani moc nepoznáme jejich emoce a přílišný vývoj, asi až na Marca. Ale i ten mi chvílemi přijde, že nemá pět pohromadě. Ano, na základě emocí většinou člověk jedná, ale tady je to podle mě dosti přehnané.

*
Držela ho v šachu svým revolverem a v očích měla divný svit. Marc se rychle pokoušel analyzovat sled jednotlivých událostí. Modrý minirover zaparkovaný pár metrů odsud. Ta holka byla před několika hodinami u Grand-Duca…A měla revolver. To ona zabila Crédula Grand-Duca. A teď je na řadě on.
Malvina si ho prohlížela od hlavy k patě. „Co tady děláš, Vitrale?“
V Malvinině hlase bylo něco skoro směšného, jako když za plotem domu ňafá neškodný mopsík. Marc si však byl vědom toho, že na to se nemůže spolehnout. Ta holka byla schopná všeho, třeba i vpálit vám kulku mezi oči a přitom se smát.
*


Podaří se vám odhadnout, kdo přežil? Lyse-Rose nebo Emilie? Koho necháte přežít? Autor nám předkládá závěr, který mohl každý uhodnout, ale přesto překvapí. Dám Bussimu zase někdy šanci.

Komentáře (0)

kniha Vážka recenze