Nečekané životní zvraty bývalého stoupence templářského řádu

recenze

Ztracený templářský poklad (2015) / MeggieS (241 views)
Nečekané životní zvraty bývalého stoupence templářského řádu
Bratr Zdislav se necítí v řádu johanitů ve své kůži. Mnozí si ho dobírají a dokonce na něj hledí skrze prsty. Někdy je vystavován i horším nepříjemnostem. On, bývalý templář, tyto úkosy takřka beze slova snáší. Na život mezi johanity si musel zvyknout, pokud nechtěl dopadnout jako například jeho rádce Bertold, kterému se i zpovídal. Byl totiž upálen. Templáři čelili závažným obviněním, na základě kterých byli pronásledováni a nakonec i krutě trestáni. Zdislav se posléze stal johanitou, aby se s tím nemusel potýkat. Připadal si jako zrádce; během svého života zradil již třikrát. Aspoň se v tom sám utvrzoval. Jednoho dne si jej však k sobě zavolal preceptorův sekretář, což mu změnilo život. Byl jmenován správcem v Uhříněvsi, kde bylo zapotřebí ujmout se složitého úkolu – odhalit a zastavit bandu zločinců, která přepadává vesnice a nebojí se sáhnout na životy jiných. Zhostí se tohoto pověření rytíř Zdislav dobře?

Všechno se mu tímto z minuty na minutu radikálně změnilo. Sám tomu nejprve nemohl věřit: „Ovšem,“ přikývl stále ještě nevěřící Zdík. On, bývalý templář, jímž všichni johanité opovrhují, za zády se mu smějí, nadávají mu do pojebaných sodomitů a, mají – li možnost, kreslí před něj do prachu zkřivenou tvář Bafometa, má být správcem někdejší templářské komendy v Uhříněvsi?“ Konečně bude žít jinak a jinde. Bratři johanité mu nebudou ztrpčovat život; teď totiž nabírá zcela jiný směr. Na cestu k sobě dostane i dva pomocníky a vyráží vstříc novým událostem. Podaří se mu zločince dopadnout?

Autorka v knize poukazuje na „temnotu“ období 14. století: mezilidské vztahy, víru, každodenní život i jeho všednost. Církev, stejně jako v životě lidí té doby, v knize představuje jeden z dominantních konceptů. Co pro člověka znamená víra? A Bůh? Jaké zaujímá místo? I duchovní se dopouštějí hříchů, a to i těch tělesných: „Opil se a strávil noc s krásnou plavovláskou. On, chudý a poctivý rytíř Kristův.“ Věřícím lidem a ani vyloženě duchovním se tato pokušení nevyhýbají. Křesťanství však přesto hraje důležitou roli. Postavy se v knize modlí a mnohdy Boha dovolávají. Je pro ně neodmyslitelnou součástí života.

Na knize se mi líbí, že spisovatelka zasadila děj do období, kdy (nejen) v českých dějinách probíhaly zásadní změny. Živé líčení událostí a atmosféry děje opírající se o skutečné dějinné události, přičemž rámec tvoří neklidná doba kolem roku 1317, je jistě dobrá volba. V neposlední řadě je třeba vyzdvihnout další dvě důležité postavy tohoto díla: Alžbětu Rejčku a Elišku Přemyslovnu. Autorka zvolila tyto velice zajímavé osobnosti, které především jako ženy tento historický román umně svým způsobem ozvláštnily. Jejich postavy budí bázeň a respekt. Mají v rukou moc, kterou si uvědomují a nebojí použít. Specifický prvek v knize tvoří podstata přátelství. Na konci románu se hlavní postava setkává s bratrem v Kristu z časů templářského řádu v době, kdy ještě nebyl zrušen. To, co zjistí, mu vyrazí dech. Neméně překvapivý je tedy i závěr knihy.

Co bych knize vytkla, je užívání hrubých výrazů, což je ovšem vzhledem k ději, pokud chce autor dobu reflektovat co nejvěrohodněji, tedy v zásadě správný přístup. Některé pasáže mohou vyznívat dosti temně, což souvisí s předešlým tvrzením. Celkově ale děj působí napínavě a čtivě. Z čistě subjektivního pohledu knihu hodnotím třemi hvězdičkami.

Komentáře (0)

kniha Ztracený templářský poklad recenze