Návrat do světa elfů.

recenze

Pomsta temných elfů (2019) / Podlavicí
Návrat do světa elfů.
Pomsta temných elfů je druhý díl série o mladé elfce Luně, kterou vychovali vlci a která nalezla svou skutečnou rodinu, i když tomu předcházela spousta nepříliš šťastných událostí. První díl mě docela zaujal a vzhledem k tomu, že mám ráda fantasy, po druhém dílu jsem ihned sáhla.

Luna se vrací se svou matkou Ambrou a bratrancem Darkanem do Lataris – města stříbrných elfů, které by mělo být jejím novým domovem. Přísná pravidla společenského života a sešněrovaná mluva stříbrných elfů se jí příliš nelíbí a je to úplně něco jiného, než její dosavadní volný život a možnost říct všechno, co má na jazyku.

Lytarel, stará služebná její matky, se o ni starala… nebo ji spíš týrala, ano, týrala ji téměř dvě hodiny. Nejdřív ji donutila všude se očistit, dokonce i za ušima a v puse – vážně divný nápad! Pak jí natřela hlavu nějakou pomádou a nechala jí téct štiplavou pěnu do očí. Když Luna vylezla z vany, strašně dlouho jí ta žena rozčesávat vrabčí hnízdo (tak mluvila o jejích vlasech!), až si Luna myslela, že jí po tak bolestivém zásahu nezbude na hlavě ani vlásek!

Současně s příběhem Luny sledujeme i plánování matróny Zestry, velitelky temných elfů. Té se nelíbí, že byla zabita její nejlepší bojovnice Oloraé a plánuje pomstu. Proto vysílá její mladší sestru Asyleu na tajnou cestu. Asylea není nadšená z toho, co má udělat, ale matróna jí za splnění slibuje volnost. Samozřejmě to ale není zadarmo, každý její krok je pozorně sledován.

Asylea musela pátrat dál, ale něco ji trápilo. Nevěděla, zda má o přítomnosti té dívky říct matróně Zestře. Nepodepsala by tím její rozsudek smrti? V tom ale dostala silnou ránu od začarovaného náhrdelníku, a ž vykřikla bolestí. Zavrávorala a opřela se o zeď, aby neupadla. V hlavě jí rezonoval ponurý hlas, přicházející jakoby ze záhrobí: Neopovažuj se podvést nejvyšší kněžku bohyně Lloth, nebo zemřeš v nepředstavitelných mukách. Neopovažuj se… Neopovažuj se…

Druhý díl byl napínavější než první, ale celkově jsem z knihy byla zklamaná. Podle mě jde až příliš vidět inspirace autorky Knihou džunglí nebo díly J. R. R. Tolkiena. Všechno se děje rychle a hodně jednoduše, kladné ani záporné postavy nemají ve svých plánech téměř žádné překážky, a pokud se nějaké vyskytnou, snadno je překonají. I když jsou stříbrní elfové stále ohrožování temnými elfy, jejich chování je lehkovážné a zraněnou temnou elfku nechají ve své nemocnici bez dozoru.

Knihu bych doporučila mladším čtenářům, kteří mají rádi fantasy světy, nadpřirozené bytosti a kouzla, ale ještě se necítí, nebo jsou příliš mladí na to, aby četli Hobita, Pána prstenů nebo Zaklínače. Pomsta temných elfů je takový předstupeň k propracovanějším fantasy příběhům, nenadchne, ale ani neurazí.


Děkujeme společnosti Albatros Media a.s. za poskytnutí recenzního výtisku.

Komentáře (0)

kniha Pomsta temných elfů recenze